RODINA A PŘÁTELÉ: Vernisáž výstavy vynálezů Julese Verna v Klementinuhračka
Dopadlo to líp, než jsem čekal: výstava fantastických vynálezů Julese Verna v Národní knihovně v Klementinu měla včera vernisáž. Musím si hodně lámat hlavu, abych o tom napsal něco aspoň trochu legračního. Vždyť k žádným vylomeninám nedošlo. Výstava vypadá pěkně, modely Ladislava Badalce (ponorky, letadýlka, parní slon atd.) jsou skvělé, je tam spousta knížek - a na vernisáž přišla hromada lidí, kdyby jich bylo víc, nevešli by se.
Na vernisáži jsem měl předat ¨redaktorovi nakladatelství Mladá fronta Jardovi Jiranovi opravenou korekturu mé nové knihy Jules Verne a jeho svět. Mám novou aktovku (dárek od syna) a chtěl jsme ji zasvětit právě tou korekturou. OK. Uložil jsem korekturu do aktovky, vzal aktovku, sedl sis Ljubou do auta, odjeli do města. Našli jsme parkovací místo,zaparkovali, já vzal aktovku, odešel do Klementina, Jiran tam byl.
Myslíte, že osud, ta proradná bestie, si nemohla už najít žádný prostor k úkladu? Když jsem prošel tolika peřejemi, nezapomněl aktovku ani doma, ani v autě a to auto jsme nenabourali a mohli jím zaparkovat?
Osud je opravdová besite. Ta aktovka má heslo a já si během transportu pohnul těma zatracenejma kolečkamaa aktovka byla fatálně zamčenáa korektura byla uvnitř (i 50 ilustrací od Badalce) a já už se začal shánět po majzlíku a kladivu a když jsem se paní Hochmalové z výstavního oddělení zeptal jestli má majzlík a kladivo, zadumala se a zeptala se:
"A kdo to napsal?"
Myslela, že jde o nějakou gnihu!
Nakonec jsem potkal starou kamarádku Míšu Lepší.
"Nastav tam nuly," poradila.
A bylo to.
Zamčená aktovka? Nulový problém.
Takže kniha vyjde, včas podám zprávu.

PSÍ PŘÍHODY: Nespolehlivá noha
Je to tu tedy , pravda, hodně poledované, u nás na kopci Mrázovka. Už to klouže i psům. Bart z toho nemá žádnou radost.
Klouže mu to už na prvních schůdcích, která vedou od vchodu. Pak následuje volná umetená plocha, načež jsou další tři stupně, s hroudami ledu. Stoupání, ledové, branka, umetená vozovka, jenže pak ta Mrázovka, kudy nejezdí auta, je jedna ledová vrstva.
Nevím, čím to je, ale Bartovi obvykle proklouzne levá zadní. Ono se říká, udělám to levou zadní, jenže je to zřejmě pošetilý slogan. Levá zadní dovede být zapeklitější, než pravá přední, například.
Bart vybíhá, levá zadní proklouzne. Vybere pád, běží, levá zadní proklouzne, vybere pád, běží, levá zadní proklouzne.,
Když se to stalo pětkrát, Bart tu levou zadní pokrčil a běžel po třech.
Lekl jsem se, že se mu něco stalo, že si ji vyvrkl!
Ale ne. On usoudil: ta levá zadní, to je nějakej nespolehlivej šmejd, vždycky proklouzne, raději poběžím na těch třech zbylých, ty se osvědčují víc!