ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tři varianty
Země, kde se nevládne, to je známý slogan, provázející vládu pod dominancí sociální demokracie od roku 1998. Je natolik otřepaný, že už se ho komentátoři stydí použít. Je to paradoxní zejména v současné době, kdy její nevládnutí bije do očí natolik, že se musíme ptát, k čemu vlastně vádu máme. Snad už jen v rozprodání posledních prodatelných velkých podniků, přičemž je jasné, že získané peníze jsou předurčeny k témuž účelu, jako ostatní jakkoli získané peníze, tedy v postupném projedení.

Zdaleka to není jediný paradox, provázející tuto vládu.

Obrovské dluhy které dokázala nasekat vyvolaly už v prvních létech jejího působení (vyhněme se raději slovesu "vládnutí") zdání prosperity. Zálivka miliardami to je osvědčené hnojivo zahrádky prosperity. Vláda měla to štěstí, že hospodářská recese z přelomu století ustoupila a atlantická zóna se těší dobré prosperitě. Nejnovější odhady OECD předpokládají růst českého HDP o 3,9 procent s vyhlídkou na překročení čyřprocentní hranice. Přesto se voliči projevili jako ničemná cháska, která odmítá výsledky ocenit aspoň tak, že by ve významném počtu došla k volebním urnám. Jestliže jsme se ještě na jaře ptali, kolik vlastně těch sociálních demokracií máme, teď už máme jistotu. Jsou tři, aspoň navenek, na předscéně politické scény se producírují tři aktéři - Gross, Škromach a Zeman.

Je zřejmé, že ekonomika by rostla rychleji, kdyby se rozběhly potřebné reformy. Ty by měly vést ke zpružnění trhu práce zadušeného nesmyslně založeným systémem podpor a k podpoře podnikání. V závěsu by měly proběhnout reformy s pozitivním dopadem na obyvatelstvo, reforma důchodů a reforma zdravotnictví. Na nic z toho nemá vláda ani sílu, ani chuť. Takzvaná reforma zdravotnictví je výsměch pojmu reforma a jiné reformy nejsou v dohledu.

Za této situace se chce vzkřiknout s Cromwellem: Jste tu příliš dlouho na to, abyste mohli udělat něco dobrého, proboha, jděte pryč! Zasloužila by si to naše země a zasloužila by si to i sama sociální demokracie, která by si v opozici mohla konečně rozmyslet, co je vlastně zač, zda moderní levicová strana, nebo nefungující zaopatřovací ústav anebo trampolína, po které komunisté vyskáčou do sedla. Ale tato vláda zřejmě není schopna ani důstojného odchodu, takže ta třetí varianta, zdá se, sociální demokracii nemine.

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak je to s vínem
Pivo nepiju a proto nevím, jak to s pivem je. Tuším, že dobré. Kdyby české pivo dovedlo být tak mizerné, jako moravské víno, byla by tu už dávno nesametová revoluce.
Netvrdím, že každé moravské víno je mizerné. Onehdy jsem pil Tanzberg, tedy Železného Zweigeltrebe a to bylo opravdu velmi dobré víno. Však taky není zrovna zadarmo. Ale k nakvašenému článku mě přiměla zkušenost z minulých dnů.
V Cafouru u Anděla (Carrefour) jsme si s Ljubou koupili na zkoušku chilské víno za necelých devadesát korun flašku - velmi slušné víno! A pak přinesla odkudsi karton vína z věhlasného vinařství a věřte, když já něco leju do výlevky, tak to už opravdu mám obavy o svůj život. A stálo to 120 korun flaška, dodávka přímo od výrobce, takže bez marže v obchodě, tam by to asi přišlo taky na nějaké dvě stovky.
Nejvíc mě dopálilo, že z toho bylo cejtit jablko. Proboha, proč nevyrábějí mošt, proč nedělají cidre, proč to maskují jako víno?
Rád bych taky věděl, co dělá naše obchodní inspekce. Dnes se přece dá udělat analýza čehokoli, přesný chemický rozbor. Jak to, že obchodní inspekce trpí, že podvodníci prodávají očividně pančované víno, bez uzardění, za ceny vyšší, než jsou dnešní dovozové ceny?
Kdo si koupí takové víno za situace, kdy jsou na trhu dovezená vína, je blázen. My se pořád tváříme, že naše vinařství je cosi jako Národní divadlo nebo Karlštejn, co musíme hýčkat a automaticky uctívat. Není tomu tak. Je to normální výrobní odvětví a pokud se nenaučí produkovat kvalitní výrobky, nechť zhyne. Bohužel, situace je taková, že domácí víno je buď kvalitní, ale pak je mnohem dražší, než podobně kvalitní dovezené, anebo je mizerné a pak je taky dražší.
Což mi nepřipadá správné.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI