ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: První krok
Ten skutečně první krok učinila ještě jako poslankyně za ODS Hana Marvanová, když zorganizovala v roce 1997 neformální skupinu expertů z oboru internetu. Ti měli položit základy pro eventuální příští legislativní kroky, upravující tuto oblast. Semínko bylo zaseto a bylo přerušeno Sarajevským atentátem. Po letech vznikl a byl schválen zákon potírající nevyžádanou reklamu. Od 7. září může úřad pro ochranu osobních údajů uložit za nevyžádanou reklamu až desetimiliónovou pokutu.
Další kroky jistě budou klopotné. Nevyžádanou reklamu je těžké přesně definovat. Dostávám stovky mailů denně, většina z nich je bohapustý spam. Skutečný mor v této oblasti jsou "spamy" zasílané ze zahraničí, zejména z Ameriky. Vyplatí si dát celou doménu "com" do filtru! To jsem udělal a třesu se, až se zmůžou parchanti z jiných domén a začnou mě zahrnovat svou viagrou a zvětšováky na penis. Tohle je to nejhorší na spamu. Dnes jsem dostal nabídku plochých monitor - proč ne? Docela mě to zajímá. Pilulky na zhubnutí mi lezou krkem. Jak může toto zmoci česká legislativa? Obávám se, že jde zase jen o plácnutí do vody, aby občan nabyl mylného dojmu, že ta parta pro nás něco dělá.
Teď to řeknu "salonně". Na silné jádro nevyžádané reklamy je jedna legislativa krátká. Bude třeba mezinárodních dohod, koordinace legislativních kroků a to vše musí doplnit účinná softwarová opatření. Ta slibuje pro příští verzi Windows Microsoft. Nicméně, první krok byl učiněn a je to krok správný, přes všechny výhrady a skeptické povzdechy.

RODINA A PŘÁTELÉ: Systém ve zmatku
Včera jsem navštívil jistou instituci, potřeboval jsem tam cosi vyřídit. V recepci ikdo nebyl (dřív se tomu říkalo vrátnice, a recepční byl vrátný). Nastoupil jsem do výtahu a když jsem dojel do třetího patra, uvěodmil jsem si, že jsem v kufříku motorky zapomněl lejstra.
Sjel jsem dolů do vrátnice, prošel jsem kolem vrátné, která tam nebyla, když jsem šel dovnitř poprvé. Povídám dobrý den, ona dobrý den, já šel k motorce, odemknul kufřík, vytáhl aktovku, zamknul kufřík, vracím se a vrátná, halt, kam jdete. Od té chvíle, kdy já řek dobrejden a ona dobrejden uplynulo třicet vteřin. Bylo zjevno, že je buď padlá na hlavu, nebo funguje jako polovodič nebo hradlo nebo jednocestná klapka nebo jaxe to jmenuje.

V takových situacích se vyplácí uvést systém do zmatku.

Řekl jsem tedy:

"Já nejdu zvenku. Já jdu zevnitř."

A šel jsem dovnitř a zanechal polovodičovou vrátnou dumat nad záhadou, jak je možné, že jsem šel zevnitř, ačkoli mě viděla jít dovnitř, ale zdravila se se mnou, když jsem šel zevnitř.

PSÍ PŘÍHODY: Příliš atraktivní házedlo
Aportování patří k elementárním Bartovým povinnostem. Mým taky (na straně vrhací a přijímací, samozřejmě). Metáme především klacky, metali jsme dekl od plastikové pixly, ten létal jako létající talíř, bylo to moc fajn. Včera jsem na trávníku objevil gumový prstenec o průměru nějakých třiceti centimetrů. To bude něco pro Barta, řekl jsem si, psa přilákal, zařvu aport a hodím.

Bart vyrazil, prstenec dohonil, sebral ho do tlamy a...

Nepřines.

Václav Klaus by mohl na tomto případu studovat elementární ekonomické vztahy.

Pes je za svou práci placen, tedy za donesení předmětu dostane piškot. Směňuje jednu hodnotu - tedy třímání předmnětu v zubech - za jinou hodnotu - piškot. Svobodně posuzuje, která z nich je v jeho hodnootvém žebříčku umístěna výše. Zatím nebylo problémů, piškot převažoval nad větvemi, tenisáky, plastikovým deklem.

Až padla kosa na kámen, ta guma se tak skvěle drží v zubech, že piškot je jakožto směnný artikl neatraktivní.

Já mu vysvětluju, že si gumu nechci vzít navždycky, abych ji odnesl domů a dal si ji, oslintanou, pod polštář. Hodím mu ji znovu a za aport dostane další piškot. Zdá se ovšem, že Bart je této logice nepřístupný.

Drží gumu v hubě teď a může mi stoprocentně věřit, že když mi ji odevzdá, neodnesu ji domů, oslintanou a nestrčím ji pod polštář? Nikdy se nic takového sice nestalo, nesebral jsem mu ani klacek, ani tenisák, ani dekl. Ovšem ještě nikdy jsme neoperovali s gumou.

Bart uvažuje jako ti lidé, kteří ukládají svoje statisíce do banky slibující 30 procentní úrok. Jde mu o okamžitý zisk bez jakékoli kalkulace s budoucností. Jsem si jist, že Bart by podvodníkovi Karmovovi taky naletěl a dal mu svoje peníze.

Gumu ovšem ne, tu nikdy.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI