Mě tak napadlo, že ten alkohol skutečně devastuje rozum, když Petr Kott vstoupil do poslaneckého klubu US-DEU.

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Historický význam poslance Bielesze
Českým novinářským světem cloumala ve středu odpoledne informace o tom, že poslanec Marian Bielesz praští s poslancováním nebo nepraští. Pokud praští, na jeho místo by nastoupil psožrout unionista Zdeněk Kořistka a případná stojedničková většina pro případnou vládu Stanislava Grosse by mohla případně být zajištěna. Tak co, praští s tím Bielesz nebo nepraští? Co tyto řádky píšu, nevím, jak dopadlo toto dilemáto. Takže si mohu jen představovat, že možná jednou bude paní učitelka zkoušet žáčka z dějepisu: Řekni, žáku Kedlubno, jakou stopu zanechal poslanec Bielesz v české historii? Prosím, paní učitelko, zasloužil se tím, že včas odešel do Pihenohele!

RODINA A PŘÁTELÉ: Supervíkend plný skutečných dramat
Včera jsem tu vyprávěl, jak jsem strávil značnou část dlouhého víkendu na motorce a vzdoroval tam živlům. To ale nebylo nic proti tomu, co se stalo v pondělí večer.
To jsem přijel (v bouřce a vichru) do obce Klášter - leží mezi Novou Bystřicí a Slavonicemi. Tam se utábořila Ljuba s Annou Marií a fenkou Iris. Přijel jsem, převlékl jsem se do suchého a obě dámy mě vítaly a Ljuba mi nalila skleničku bílého a společně jsme pak koukali přes rybník na klášterní budovu a rackové lítali a dámy vyprávěly, že tam někde je volavka a že možná taky přiletí. Prostě - idyla.
Pak Ljuba navrhla, že bychom se mohli podívat ke klášteru. Bude to pohodová procházka, klášter byl tak tři sta metrů, nejdéle půl kilometru, daleko.
Zvolna jsme kráčeli po rovné asfaltce. Nikde živáčka. Počasí se umoudřilo a na krajinu lehal vlahý večer. Ljuba vyprávěla o Iris, jak byla s oběma dámami dopoledne na výletě a dělala pak strašně unavenou, ale jakmile spatřila louku, po které se dá běhat, ožila.
Vyprávěla to a zároveň =předváděla: pomalá, bolestná chůze unaveného psa, pak pes spatřil louku, ožil, vymrštil se... a zkolaboval a zanaříkal.
Přihlíželi jsme s Annou Marií té podívané a divili jsme se závěru té kreace.
Chvilku to trvalo, než nám došlo, že to není kreace, že to je skutečný výron utržený při předvádění chování psa na holé rovině!
Teď už je to - skoro - humor. Je středa ráno a Ljubu noha už tolik nebolí. Ale v pondělí večer to bylo prachpitomé a cesta v úterý dopoledne do Prahy útrpná. Jen to zkuste, řídit obytný minibus s bolavou nohou! Raději to nezkoušejte. A nepředvádějte chování unavených psů, ani na té nejrovnější silnici.

PSÍ PŘÍHODY: Nedůvěřivé Bartovo oko
Příští týden tu nebudu, opustím vás, opustím i Barta. S přítelem Martinem Zhoufem pojedeme na motorkách do Toskánska na vejlet. Bart to tuší a nemá z toho radost.
Konám přípravy, sháním zavazadla, která se po zbytek roku povalují po garáži, sedlové brašny a "tankvak", to je něco jako kufr, který se magnetickými příchytkami přilípne k benzínové nádrži. Zdálo se mi, že řetěz není ideálně napnutý. Postavil jsem tedy motorku na velký stojan - to není zrovna jednoduchá práce. Bart, když se hmoždím se Sůzou, přihlíží a překáží a posmívá se mi. Tentokrát ani necek a jen seděl v povzdálí a smutně koukal. Pozoruje ty přípravy s velkou nedůvěrou. Tuší, že se chystá něco nekalého. Že mu na tejden odjedu. A smutně kouká.
Tohle ty bestie skutečně dovedou - smutně koukat!
Jenže, copak by to šlo, vézt Barta na motocyklu?
Copak bych dokázal na tu jeho palici sehnat tak velkou přilbu?

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI