 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 15.6. 2004,
|
- Ministr spravedlnosti Karel Čermák podal demisi kvůli tomu, že soudci nedostanou 13. a 14. plat
- Ministr zahraničí Cyril Svoboda si myslí, že vláda by měla i přes výsledky voleb pokračovat
- ODS vyzvala vládu, aby požádala sněmovnu o vyslovení důvěry
- Lidovci si též myslí, že by měla vláda pokračovat, kdyby ale padla, nebudou podporovat vládu závislou na komunistech
- Ministr financí Bohuslav Sobotka ujišťuje, že reforma veřejných financí bude pokračovat
- Počasí v Praze: Počasí vcelku obstojné, rozhodně ale ne letní
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo to všechno zavinil
Obě vládní strany, relativně úspěšná lidová a katastrofálně debaklální unionistická se rozhodly "zůstat ve vládě" - a obě se tváří, že je to věc veřejné služby a veliká oběť, zasluhující úcty se smeknutou čepicí nad tím heroickým výkonem.
Hůř je na tom sociální demokracie. Ta nese hlavní břímě údělu. Její bezprostřední úkol: ukázat prstem na viníka. Majitelů prstů je hodně, majitelů hlav, které by se chtěly klásti na špalek mnohem méně, dokonce žádná. Miloš Zeman už udílí hraběcí rady. Připomíná, že před dvěma měsíci navrhoval v Mostě svržení Špidly. Ten člověk si opravdu myslí, že tím straně pomohl! Právě on, kdo přímo i nepřímo podporoval šloufistické křídlo strany vyvrtal tu díru pod čarou ponoru. Byla to rána za ranou, jedna z největších - groteska, kterou zinscenoval kolem prezidentských voleb, kdy vymyslel komediální intriku, jež ho měla přivést na bílém koni na Hrad a výsledkem byl jeho zbabělý útěk vchodem pro služebnictvo.V nelehké situaci je i ODS. Ona sice volby vyhrála - ale má opravdu dost síly, aby socany svrhla a nahradila? Kdyby toto byly volby parlamentní, dala by se sestavit slušná pravicová většina 116 hlasů - to tu ještě nebylo. Jenže, zachovali by se voliči stejně, jako když volili tento víkend levou zadní? Nebo by došlo k nějaké mobilizaci? To jsou velké neznámé a dost možná, že ODS bude vyhovovat současnýý stav, kdy se sociální demokracie dusí ve vlastní šťávě.
RODINA A PŘÁTELÉ: Když někdo rád papá
Všechno se musí umět. I papat se musí umět. Pan Macoun to dovede - dosáhl až met nejvyšších,
rekordu v pojídání špekových knedlíků. Tvrdí on a lidé, kteří ho znají.
Nevím, zda je to pravda, ale postavu na to má. Že má rád pivínko, to mohu potvrdit. A o papání ve všech podobách se zajímá nepokrytě.
Pravil:
"Některý lidi se v jídle rejpou. To já ne. Co se mi dá na talíř, to sním. No a jsou lidi, který si vybíraj. To já si nevybírám.""Vy byste jedl úplně všechno?" ptal jsem se.
"Úplně všechno."
"Tak tedy, pane Macoun, bych vás rád viděl! Můj syn byl nedávno v Hong Kongu a viděl tam škorpiónský restaurant. Pekli tam a za strašné peníze servírovali škorpióny,."
"No a co?"
"Vy byste jedl pečeného škorpióna, pane Macoun?" ptal jsem se.
Pan Macoun se na chvilku zamyslel a pak pravil:
"Proč ne, kdyby byl dobrej!"PSÍ PŘÍHODY: Bart v roli samaritána
[an error occurred while processing this directive]
Irisku v pátek pokousala docela hodná a jinak neškodná fenka. Iriska se tvářila v sobotu
statečně, v neděli dělala chudáka. Na Barta to udělalo velký dojem.
Iriska (Šogo) je běžec, takže na cyklovíkend jsme vzali ji a Bart musel zůstat doma - nedokázal by uběhnout ani zlomek z té trasy, kterou Iris hravě zvládne - pro ni je 50 km asi tolik, co malina pro slona.
Když jsme se vrátili, Bart se o její poranění velmi zajímal a očichával ji tak vehementně, jako by z otisků zubů chtěl získat kompletní adresu provinilé feny, aby ji mohl vyhledat a pořádně ji protřepat za krkem. Bart je její ochránce a už několikrát zasáhl, když hrozilo nebezpečí, ať už reálné, nebo domnělé.
Připomínám, že se stalo před pár týdny, že na Iris vyrukovaly dvě pitbulí feny za blahovolného dohledu debila majitele, který se je nepokusil odvolat a těšil se, že uvidí krev. Bart nastoupil do arény těžkotonážním způsobem a odhodlání z něho čišelo asi jako žár ze slídových kamen, takže se pitbulice raději stáhly. K úlevě Irisčině i k úlevě mé -- ono by ani pro Barta nebylo snadné, mít dvě pitbulky na krku.Věru obtížná ozdoba.
Bart si asi myslí, že by napříště bylo lépe, kdyby Iris nikam neodjížděla a zůstala s ním. Což je na jedné straně pravda, ale na odloučení je krásné shledání. To je druhá, lepší stránka mince.