RODINA A PŘÁTELÉ: Kulaci a šmelináři
Pokračování vzpomínek na dobu dětství - celý seriál je na mém serveru Hyena. Celý komunistický režim byl založen na předpokladu, že když režim okrade všechny majetné, že doposud nemajetní se stanou majetnými sice méně než ti původně majetní, ale majetnější, než byli dřív. Krádež se povedla, nefungovalo to ale nikdy. Aby se lidu vysvětlilo, v čem tkví závada, čas od času se vyvolala aféra s "odhaleným šmelinářem".
Šlo obvykle o nešťastníka, řemeslníka nebo obchodníka, který si schoval nějaké zásoby v naději, že bude mít snadnější začátek, až režim rupne. psalo se o těchto lidech v novinách. Režim ale kladl důraz na osobní zkušenost. Takže to vypadalo tak, že za výkladní skříní určitého obchodu na hlavní ulici nebo na návsi bylo vystaveno zabavené zboží, které si dotyčný "nakřečkoval". To byly nejplnější výkladní skříně - právě v té mnohosti měl vzniknout dojem, že ve vedlejším obchodě, kde je ve výkladní skříni uschlá kytka a Gottwaldův portrét, je tak prázdno právě proto, že "šmelináři" poschovávali zboží a až se StB podaří všechny šmelináře odhalit a zboží nalézt, bude všeho dost.

Lidi kolem toho chodili a koukali. Byl jsem tenkrát moc malý a to, abych mohl pochopit, co si říkali, pokud si něco říkali. V té době toho lidé moc na veřejnosti neříkali. Nevybavuji si, kdy se s tím přestalo. Určitě jsem takovou výstavbu viděl ve Slapech, v dolejší části, blízko hostince U Neužilů, a pak taky na Dobříši. V Praze jsme bydleli od roku 1954 a nevzpomínám si, že bych v Praze takovou exhibici vidět. Z těch aktivistických výstav si vzpomínám na jedinou - byla tuším v podzemí paláce Dunaj, a byli na ní prezentováni nepřátelé státu: jednak špióni a diverzanti (padáky, žabí muž, samopal atd.), jednak vnitřní diverze: manekýn jak z konfekčního obchodu oblečený do trempířského a kolem něho Rodokapsy. Koukal jsem na ty Rodokapsy a říkal jsem si - tak tohle kdybych si mohl přečíst!