Přehršle zákonů
Prezident Václav Klaus vystoupil poprvé v senátu a jak se dalo čekat, nešel tam dělat okrasné křoví. Kritizoval příliš velké množství zákonů. On to řekl vznešeně a učeně, že jde o extenzivní procesu tvorby nových, často velmi parciálních právních norem. V lidské mluvě by se to dalo vyjádřit tak, že líní úředníci se vymlouvají na "nedostatek legislativy" a poslanci a senátoři jejich tlaku rádi vyhovují, aby neměli pocit nevytíženosti a zbytečnosti. Takže na drancování sněženek na jaře nestačí běžný zákon o ochraně přírody a vzácných rostlin budeme snad mít zákon na ochranu sněženek a pak bude zákon na ochranu mrňavých sněženek a ohnutých sněženek a sněženek ohnutých na druhou stranu. Prezidentův projev tento proces nezastaví. Ten má příliš hluboké kořeny - v líných úřednických hlavách.

RODINA A PŘÁTELÉ: KKrásný slunný den, i holubi mají radost ze života
Byl to úžasný den, ta středa 18.března 2004! Už proto, že jsem neměl žádný seminář - v poslední době jsem seminařil v IDIFu o digitální fotografii, div jsem z toho nezčernal. Ráno jsem měl povídání v rozhlase (ČRO 2) na téma "doprava - jel jsem tam na motorce a nějak jsem ten čas podcenil a pan redaktor Tomáš Procházka se začal osypávat, když bylo za deset minut osm a já nikde, volal mě mobilem, já ho nebral, bodejť bych bral, když jsem jel na motorce a pan redaktor už přemejšlel, že by mluvil za dva jako Mistr Skupa když hrál Spejbla a Hurvínka najednou a ptal by se "Tak jak to vidíte, pane Neff" a já (on) bych (by) řekl "vidím to černě, pane redaktore..."
Ale ne, tak to nedopadlo, vešel jsem právě včas a jak jsem správně předpokládal, přišel jsem moc brzo protože se četly zprávy a po zprávách povídání o nějakém nesmyslu, jmenovalo se to, tuším, sport.

Jenže o tom nechci referovat. V poledne jsem byl s Vločkou na obědě v Mediterane, už vystrčili stolky ven na sluníčko a my jsme si tam náramně lebedili a nad námi letěl holub a taky si náramně lebedil a poslal mi milostný dopis dolů - na motocyklistickou bundu.
No, bunda od Dainese něco vydrží, ale on ten pacholek si vyčíhl moment, kdy jsem ji měl vnitřní stranou ven!
Je to pěkný úspěch,mít podělanou bundu zevnitř. Kdyby to byly kalhoty, tak o takovém případě by agentury flash zprávu nepřinesly. Ale bunda, to je vzácnost.
A k tomu neobvyklému jevu dochází právě v tak jiskřivý den, jako byla tato středa.

PSÍ PŘÍHODY: Setkání s Montym
Monty je pejsek mých sousedů (ob-obsousedů) Špičků, černý labrador, který se nikdy s Bartem nepral. Ač je to velký černý a skoro chlupatý pes, Bart ho má rád. Jsou navíc skoro stejně staří. Včera večer jsem potkal na vycházce s Bartem Montyho - šla s ním Kateřina, starší ze dvou Danielových dcer. Bart vrtěl bambulkou, když Montyho spatřil a vlídně na něho hleděl ze dna svého límce coby Lampion. Monty jistě Barta taky poznal, jenže límce se viditelně bál. Neodvažoval se k Bartovi přiblížit a kroužil kolem něho v desetimetrové vzdálenosti.