Vyhrála tedy opozice? Máme přece dvojí, modrou a rudou. Rudá si může, pravda, tleskat, protože to co se stalo vyhovuje jejímu konceptu "čím hůř, tím líp". Modrá opozice se bude taky radovat, ovšem bude to radost zahořklá vědomím, že skutečně bude nadále hůř, že nůžky mezi regulovaným a deregulovaným nájemným se budou dál rozevírat, a že za tento fakt nese i ona svůj díl odpovědnosti.

RODINA A PŘÁTELÉ: Mé problémy s Rollce Roycem
Je to titulek značně přehnaný. Nikdy jsem nevlastnil Rollce Royce, nikdy jsem nejel v Rollce Royce, takže... Pojďme ale k věci, k mému problému s Rollce Royce.
Nemusí to být Rollce Royce, aby se o tom říkalo, že je to Rollce Royce. Tak například si necháváme s Vločkou potáhnout starožitné židle. Koupili jsme si potahovou látku, dovoz z Anglie, vypadá jako plesnivá, za to je příplatek. Vločka odvezla opravené židle od truhláře k čalouníkovi, předala mu látku a on uznale pravil:
"Áááá, tak tohle je Rollce Royce mezi potahovými látkami."
Tak nevím, zda si budu moci sednout na potaženou židli!
Z úcty? No, to taky, ale taky kvůli něčemu jinému.
Onehdy jsem dostal dárek od kamarádky. Dala mi gel na holení. To je skvělá věc, gel na holení. Není to pěna, je to skutečný gel, a při styku s mokrou pokožkou napění a fousy jsou pak měkké a holeníčko je potěšeníčko.
"To je Rollce Royce mezi gely," prohlásila kamarádka. Je odbornice, pracuje v kosmetickém firmě.
Druhý den jsem se oholil Rollce Royce mezi holicími gely. Zdálo se mi potom, že mě něco svědí a že se mi cosi neblahého děje s pokožkou, jenže takový Rollce Royce mi přece nemůže provést něco špatného! Druhý den jsem opět aplikoval Rollce Royce na obličej a bylo to jasné. Obličej mi potáhly malomocenské boláky, pravé ucho odpadlo a levé drželo jen na stopce. Pomalu jsem se blížil normě, kterou jsem nasadil, když jsem vystupoval ve filmu Choking Hazard jako zombie. Zachránila mě Vločka, která na mě napatlala jakousi hojivou mast (ženy dávají život a občas i zachraňují život, případně ucho).

Gel Rollce Royce jsem zatím odložil a sáhl opět po Trabantu značky Gillette.

PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v městském lese
Mrázovka, to je velmi civilizovaný park - i dnes tam pokračují okrašlovací práce, na jaře to tam bude náramné. Zato Šalamounka, to je divočina s mnoha místy, kam lidská noha dosud nevkročila. Lesík se rozkládá na kopci nad Jinonickou silnicí, rozsah odhaduji tak na čtvereční kilometr. Včera jsme tudy s Vločkou šli, Šogo a Bart pobíhali kolem.
Najednou uviděla Vločka mezi stromy jedlého psa.
Bart samozřejmě taky uviděl jedlého psa.
A v jaké situaci? Samozřejmě ve chvíli, kdy jsme sestupovali po nejstrmější části cesty. Tu kryl zmrzlý sníh (částečně) a led (z větší míry). Uvědomil jsem si,že je to tak vždycky. Osud čeká, až člověk šlápne na kluzkou půdu a pak aktivuje svoje pasti.