RODINA A PŘÁTELÉ: Nahaté sny
Někdy se mi zdá, že jdu po Václavském náměstí a najednou zjistím, že jsem si zapomněl navléknout kalhoty. Vždycky to byl sen, nikdy se mi to nestalo. Jen včera jsem si musel na nahaté sny vzpomenout.

Ne snad, že bych šel po Václaváku bez kalhot. Ostatně, ptal jsem se mého přítele doktora Josefa Nesvadby, psychiatra s půlstoletou praxí, co ty sny znamenají, co o mně vypovídají. Nesvadba je zkušený psychiatr, proto odpověděl, že na to není jednoznačné vysvětlení. Že prý se takové sny zdají jedincům zamilovaným do vlastního těla (šmarjá, to NENÍ můj případ, naopak!) a taky se to zdá lidem, kteří měli přísné rodiče. Což jsem měl. Maminko, tatínku, co jste mi to udělali!

Zpět k příběhu ze včerejška.
Měl jsem nějaké jednání ve městě, kde drobet záleželo na tom, abych vypadal jako seriózní partner a nikoli jako nějaký huncút. Takže jsem si vzal košili a kravatu a sako a parádní botky a navlékl jsem si elegantní anglický plášť a na hlavu vrazil klobouk originál Borsalino. Přišel jsem na místo jednání a oni už tam byli a koukali, myslel jsem, že si říkají, no helejme se, on si vzal originál Borsalino a parádní botky, to on teda není žádný huncút. Jenže oni nekoukali na Borsalino, oni koukali níž a já si řek - poklopec! Anebo ještě hůř, vzpomněl jsem si na ten nahatý sen, který se mi občas zdá!

Ono to bylo jinak. Jak jsem jel autem na místo schůzky, skřípnul jsem si šos parádního anglického pláště do dveří a protáhl jsem ho všemi loužemi, co jich bylo na ulicích ze Smíchova po Hostivař. A oni, jak na mě koukali, jak mi ze šosu kape voda, si říkali: Bacha, ten Neff, on nebude žádnej huncút, on je příbuznej vodníka Česílka, na toho pozor!

PSÍ PŘÍHODY: Bart a debordelizace
Jedno je jisté - psům vadí to, čemu říkáme bordel, jen v rovině zvukové. Nemají rádi kravál. Ve významu "nepořádek" je jim lhostejný a pokud jde o význam doslovný, nemohu sloužit, nemaje osobních zkušeností.

Zvláštní druh bordelu je nepořádek kabelový. Už aby technologie WI-FI byla tak dokonalá, aby nás zbavila aspoň některých kabelů - zatím je ve stádiu částečné použitelnosti, a na tom si trvám, i když vím, že se na mne vysype lavina spílání. Použitelnost, to je podle mne funkčnost vždy, za šech okolností.

Kabely mají dvě základní vlastnosti. Časem se prodlužují, jako liány a jiné popínavé rostliny. Navíc se kroutí do sebe. To je podivuhodná, matematicky nedefinovatelná vlastnost. Jakmile máte kabely, které jsou na obou koncích zastrčené do té správné zdířky, a položíte je vedle sebe, po půl roce budou zašmodrchané a hlavně zauzlované, třebaže jste žádný konektor ze zdířky nevytáhli ani na vteřinu. Nejsou to jediné vlastnosti. Kabely umírají. Ne, že by nefungovaly, umírají zařízení, která jsou k nim připojena!