ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo je tu blázen
Rekordní nezaměstnanost, tak s tím vstupuje vláda Vladimíra Špidly do Nového roku. Navíc máme na krku zdražování a abychom se nenudili, vypadá to, že se chystá další zvyšování daní přímých i nepřímých. Sumárně se tomu říká utahování opasků. Vláda nám vrtá do pásku hubnucí dírky sama o své vůli - dala si parlamentem odhlasovat vyšší povinné výdaje a právě ty mimo jiné vedou k vysoké nezaměstnanosti. Zrovna včera jsem mimoděk odposlechl na chodníku hovor dvou pánů. Abych šel do zaměstnání? Nejsem blázen, říkal jeden druhému. Chlapík v nejlepším produktivním věku. Část příjmů podpora, část příjmů kšeftíky na černo - ano, byl by blázen. A nezaměstnanost a podpora stoupají a stoupají... Někdo tu musí být blázen.

RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě ke Třem králům

Poslal mi mail pan Daniel Foltýnek:

Svátek Tří Králů odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Ve střední Evropě je časté žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, u nás v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to patrně počáteční písmena jmen "Třech králů": Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského "Christus mansionem benedicat": "Kristus žehnej tomuto domu".

Takže žádná kartelová dohoda koledníků! Je to boží požehnání! Ledaže by pravda byla na obou stranách. Proč jinak by mezi těmi písmeny byla znamínka plusu?

Vánoční stromeček má být doma do Tří králů, tak to říkala maminka a já si vždycky vybojoval prodlouženou lhůtu. A jak je to v naší domácnosti, kterou vedeme s Vločkami? Samozřejmě že Malá Vločka přišla s teorií, že vánoční stromeček má být až do Hromnic - navíc, až na Hromnice je o hodinu více, nikoli na Tři krále, jak jsem se mylně domníval.
Jsem zvědav, s jakým návrhem přijde na Hromnice, s jakou lhůtou. Bude mít moji podporu - byl bych pro celoroční stromeček. Bylo by to jednoduché, mít v obýváku smrček ve květináči. Je pravda, že by Vánoce přišly o svoji výjimečnost... Takže ten návrh radši nikomu neřeknu. Jenom vám.

PSÍ PŘÍHODY: V zajetí slov, v zajetí titulů
Ranní procházka, jako obvykle: v těchto dnech zasněženou cestou, dříve ulicí Mrázovka, kolem hotelu Mövenpick. Bart běžel přede mnou. V jednu chvíli se mi zazdálo, že se pod ním zhoupla země. Napadlo mě, že se mi dělají mžitky před očima. Bart, třebaže je hromotluk, má daleko do Ilji Muromce a vršky kopců se před ním nesklánějí.
Vysvětlení bylo prozaické. Uvolnil se litinový poklop kanalizační šachty. Něco, spíš někdo, jím pohnul o pár centimetrů, takže jednou stranou tkvěl volně v prostoru. Byl, jak říkají zedníci, "na klapačku". Kdybych tam byl šlápnul já, mohl jsem si pěkně natlouct.

Zašel jsem tedy k okénku zadní vrátnice a zaklepal na vrátného. Vysvětlil jsem mu, oč jde.
Je to muž ochotný a bystrý a nebylo třeba mnoha slov, aby pochopil vážnost situace.