ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ve jménu Alláha
Úterní rozhodnutí Bezpečnostní rady státu se teď hodně diskutuje. Neznáme ho celé - jde o zabezpečení letišť a letového provozu proti teroristům. Což není maličkost - policie celého světa, například, honí teroristu s francouzským pasem, který má prý u sebe bombu z umělé hmoty, která projde bezpečnostním rámem. Jak vyzrát na takové zločince? To budou každého z nás na letišti prohledávat? Už to tu bylo, já něco podobného zažil kdysi ve východním Berlíně za časů staré dobré NDR. Největší pozornost budí rozhodnutí, že v letadle budou ozbrojení policisté. Že prý budeme létat s pistolí v zádech. No ... já budu raději létat s pistolí v zádech, než abych letěl dolů jako hruška ve jménu Alláha. Nebo nejraději nebudu létat vůbec a k takovému závěru asi dojde hodně lidí!

RODINA A PŘÁTELÉ: Za roboty do Brna
V úterý jsem byl v Brně, takže pro změnu budu v Brně zítra. Účel obou návštěv - četba povídek. V úterý to bylo v Design Centru v Radniční ulici. Je tam výstava robotů - jedna robotická paže vám podá hned u vchodu tácek s bonbóny, velmi tím potěšila Sněhovou Vločku - vezla mě do Brna, jel jsem si jako paša a dokonce jsem si mohl dát grog ve Formance před Velkým Meziříčím (je zašitá za Macdonaldem za pumpou Shell - vynikající domácí strava!).

Přečetl jsem jednu povídku o robotech s mé poslední sbírky Pravda o pekle a pak to vypadalo, že by publikum sneslo ještě jednu. Dal jsem tedy na vybranou:
"Přečtu vám ještě jednu povídku ze svírky Bůh s.r.o. . Jakou chcete? Chcete povídku legrační, nebo povídku brutální? Budeme hlasovat!"

Brutální povídka vyhrála v poměru 18:3. Takže jsem přečetl povídku Varianta číslo tři a to je vskutku pěkný humus.
Tak to vidíte: co máme dělat, my, snovatelé příběhů? Lidi to násilí prostě chtějí, baží po něm, v poměru 6:1 !

V pátek v půl osmé večer budu zase číst, v divadle Husa na provázku na Zelném trhu. Loni jsem tam četl Poslední soud - tahle povídka je také v Pravdě o pekle. Zítra tedy budu číst něco jiného. Ale co? Mám zase dát hlasovat, abych se přesvědčil, že brutalita je to, co lidi zajímá?? Uvidíme.

Z Brna jsme s Vločkou vyjížděli v sedm večer. Kousek od Prahy, u Průhonic, začalo sněžit a dojeli jsme za husté chumelenice. Tomu říkám klika! Přál bych si, abych stejnou kliku měl zítra. Jedu sám, protože obě Vločky jedou na hory a já tam za nimi pojedu v sobotu brzy ráno. V pondělí napíšu další lyžnické povídání. Doufám, že ne brutální.

PSÍ PŘÍHODY: Setkání s rozumnou paní
Dámy bývají mnohem úzkostnější a bojí se o své pejsky víc, než pánové. Některé se ale chovají statečně. Jako ta paní, kterou jsem potkal dnes.
Nikoli poprvé. Její pejsek, rasu neznám, vypadá jako bígl s kratšíma nohama, vydatně Bartovi spílá a Bart mu to oplácí stejnou - kdykoli jsme se v minulosti potkali.
Dnes ráno jsem je oba, paní i psa, viděl už z dálky. Zapnul jsem Barta na vodítko. Paní se také shýbla, ale zase se napřímila a šla dál a pejsek se jí metelil kousek od nohou.