ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jak bylo o Vánocích
Jak to proběhlo u nás? Myslím, že bylo všechno v pořádku. Pokud jde o mne, největší nervy jsem měl s olejovými barvami namalovaným obrazem.

Vše začalo tak, že jsem se podřekl před Sněhovou Vločkou, že jsem kdysi, před mnoha lety, namaloval velkolepé plátno nazvané Biggles bombarduje klášter zvrhlých klarisek v Aix-Les-Bains. To jsme se nechvástal, obraz vskutku existuje, je ve sbírce Jana Krasla, adresu neuvedu, aby ho gang Arsena Lupina nenavštívil.

Vločka projevila přání, že by též chtěla, abych jí namaloval obraz.
V hodině navštívení jsem dostal inspiraci, že by to byl obraz s námětem nápověda. Herečka ztratila nit a nápověda se jí snaží hodit slůvko. Vymyslel jsem, nakoupil: plátno na blind rámu, barvy, štětce. Obraz namaloval. Jenž e on potvora nechtěl uschnout! Když jsme ho transportoval s mého improvizovaného ateliék Vločce domů. dopadlo to tak, že jsem si ho připlácnul ke kabátku a obtiskl ho (něco jako offset, tiskaři vědí, o čem píši) a rozmazal ho!

Pět minut před zahájením vánočních orgií jsem retušoval obraz... Ještě je mokrý. Předal jsem ho. Dokonce Vločka chce, aby visel na zdi - nikoli, abych tam visel já.
Nejspíš se stanu malířem. Franta Novotný po mě chce, abych mu namaloval obálku na jeho knihu Mrožovin - jak vycházejí zde na Psu. Obraz s Bigglesem musím Honzovi Kraslovi vrátit (asi po deseti letech) a chci si namalovat kopii. Už si chystám štětce!

RODINA A PŘÁTELÉ: Pohodový film pro Vánoce
Komu se líbil film Čtyři svatby a jeden pohřeb, ten by měl vyběhnout a zakoupit si lístek na Lásku nebeskou. Ostatně, Richard Curtis, který Svatby napsal coby scénárista, tuto Lásku nebeskou (Love Actually) nejen napsal, ale i režíroval.

Princip je podobný. Sledujeme příběhy tentokrát dokonce dvaceti postav. Jsou to lidé typově tak rozdílní, jak jen to jde - premiérem Velké Británie počínaje, stárnoucím rockerem konče přes dvanáctiletého chlapečka a nesmělé pornoherce. Už už to vypadalo, že se nevyhneme ani gayské tématice, ale ne, všechno je to hetero. Užijme si takových filmů, dle zásad neoviktoriánského pokrytectví bych se nedivil, kdyby gayský příběh musel ze zákona být v každém filmu obsažený.

Píšu o tomto filmu mimo jiné proto, že je tématicky vánoční - Štědrý večer je osou příběhu a je to i okamžik, diky se všechny nebo téměř všechny postavy sejdou na stejném nebo téměř stejném místě. Že je to koláž příběhů? Do háje s nálepkami! Je to chytrá, většinou líbezná, někdy docela drsná komedie, mistrovsky zahraná i režírovaná. Někdy si řeknete - je tohleto v praxi možné?

Ale v praxi je možné všechno.
I to, že o vánocích půjdete na Lásku nebeskou do kina, místo abyste se cpali rybinou a krůtinou. Přeji vám příjemnou zábavu a ostatně - i moc pěkné vánoční svátky.

PSÍ PŘÍHODY: Jak si Bart myslel, že jsem definitivně zešílel
Bláznivé počasí máme v předvánočním čase. Dnes ráno to bylo úplně šílené. Zcela ráno byla obloha vymetená noční vichřicí. Svítilo sluníčko, jen nad obzorem se povalovaly zlaté vyřezávané mraky jako barokní rám nad oltářem.

Vyrazil jsem s Bartem a Šogo na procházku. Na žádnou sáhodlouhou, jen na obyčejnou čurací procházku na vrch Mrázovka. Zašli jsme k vyhlídce, kde jsem obdivoval sluncem nasvícený pohled na Prahu - doufám, že přestavba parku začne právě tady, na vyhlídce. Stačilo by vzít motorovku a pročistit houští a otevřel by se skutečně skvělý pohled, od Letné až po Vyšehrad a ještě dále.