ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Majzlík bouchnul do stolu
Ratibor Majzlík hrozí odchodem ze seskupení Unie svobody - DEU. Pokud nebude na celorepublikovém shromáždění zvoleno nové vedení, bude platforma DEU hledat jiný způsob prosazování svého politického programu, řekl dnes Majzlík. Vzpomínáte si, kdo je to Ratibor Majzlík a co je nebo co byla DEU? Tak to máte opravdu dobrý přehled v české politice. DEU se přilípla k Unii v době, dky Unie sice už nebývala to co dřív, ale pořád ještě měla značnou váhu. Teď už má té váhy tak málo, že se vznáší v povětří jako babí léto a Majzlík tedy chce "navázat úzkou spolupráci s ODS a lidovci". Tak tu to máme - už je tu nová modročerná koalice a Majzlík chce být u toho! Jenže ono to nebude tak jednoduché. Být ve všech vládách je souzeno od pánaboha lidovcům. A do nich má DEU dál než z čech až na konec světa.

RODINA A PŘÁTELÉ: Baconova výstava ve Vídni
Ve vídeňském Kunsthistorisches Museum je výstava nazvaná "Francis Bacon a umělecká tradice". Viděl jsem málo tak zajímavých a důmyslně uspořádaných výstav.
Je tu na čtyřicet klíčově důležitých děl tohoto irsko-britského malíře (narodil se v roce 1909 v Dublinu a až do smrti v roce 1992 žil v Londýně) v konfrontaci s díly velikánů, jako byli Velázquez, Rembrandt, Titian, Ingres, Degas, Schiele, Giacometti a Picasso. Navíc tu jsou skici, náčrtky, výstřižky - zdánlivě nepodstatné pozůstatky z jeho ateliéru, který byl obnoven v Městské galerii v Dublinu. Ve speciálních kójích se promítají úryvky z Eisensteinova Křižníku Potěmkin a Buňuelův Andaluský pes.

Není to výstava toho typu, kdy jsou stěny potapetovány plátny. Muzejní kurátorka Barbara Steffen se svou dlouholetou zkušeností z Guggenheimova muzea v New Yorku pečlivě vybrala to podstatné - a dokázala to pro výstavu získat. Před návštěvníkem zde vyvstává obraz génia, ve kterém se křižují jeho vlastní vášně s vyhraněnými zájmy a vlivy.

Bacona miluju od doby, kdy jsem jeho první papeže a kardinály viděl v Praze, pokud si pamatuji dobře, v Jízdárně Pražského hradu. Něco jiného je ale setkání s jednotlivým dílem a něco jiného je uvedení do souvislostí. Výstava je ve Vídni až do 18. ledna příštího roku. Kdy bude příští Baconova výstava takto uspořádaná? Obávám se, že nikdy...

PSÍ PŘÍHODY: Mezi ohněm a hlubokou vodou
Někdy je náš vršek pustý, jindy je nasycený psy - v takových chvílích je tu přepsáno. Dnes ráno to byl specifický druh přepsanosti.

Hned jak jsem vyšel s Bartem zpoza rohu, spatřil jsem paní, která se Barta bojí víc, než já chlupatých pavouků. Třebaže Bart nikdy jejímu kníračovi nic neprovedl - neměl k tomu příležitost, třebaže na něho dokonce ani nesočí a neštěká, paní, jakmile Barta spatří, v děsu prchá. Je mi to trapné a nepříjemné, jenže co s tím nadělám? Snažím se jít jinudy, abych jí nepůsobil potíže.

Jenže tam kudy "jinudy" jsem chtěl jít se pohyboval soused se svým Maxem. To je asi opravdu ten nejhorší Bartův nepřítel. Je to vlčoun vlčounská a dramatické střety s ním jsem tu nejednou popisoval. Strašná situace! Jedna cesta byla blokována imaginárním nebezpečím a bezdůvodnými obavami, druhou blokovaly zcela oprávněné obavy z reálného nebezpečí, že se chlapci do sebe pustí a když se vodítka nepřetrhnou, já i Maxův pán zažijeme perné chvilky posilovacího cvičení.