ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Cena za bod
Během soudního jednání ve sporu ministra Stanislava Grosse s týdeníkem Respekt vyšlo najevo, kolik vlastně sotjí ministerská popularita. Grossovi klesla o čtyři procenta a on chce po Respektu náhradu ve výši půl milionu. Klesla prý poté, co Respekt zveřejnil článek o Grossových telefonátech s dámou spojenou s průmyslovou láskou. Jedno procento za sto pětadvacet tisíc? Jak rád by se asi Gross praštil přes kapsu, kdyby to šlo i opačně, za půl melounu čtyři bodíky získat! Jenže to nejde.

Gross popularitu získal mimo jiné proto, že se za dob sklandalózního Zemana do žádného skandálu nezapletl a trapnostem se vyhýbal. Škoda že se té zásady nedržel. Bodíky rychle odcházejí při propírání špinavého prádla na soudní valše! Tím spíš, že se Gross nesnaží se věrohodně očistit.

Kdo komu věří
Vladimír Špidla si týden co týden čte přepisy telefonních odposlechů v sídle tajné služby, Sdělil to České tiskové kanceláři předseda sněmovní komise pro BIS Jan Klas. A to v den, kdy se v novinách objevila zpráva o tom, že se v autě poslance Josefa Hojdara objevilo odsposlouchávací zařízení, které mu rušilo rádio. Podle Klase Špidla zavedl praxi, kdy "nikdo nikomu nevěří". Aféry s odposlechy se staly součástí našeho politického folklóru. Že nikdo nikomu nevěří je svatá pravda. Nejeden politik nejen že vypíná svůj mobil, oni z něho tahají ven i baterku, aby je někdo nemohl odposlouchávat i při vypnutém přístroji. Tak mě napadá : a co kdyby si povídali jen o věcech, o kterých se může kdokoli dozvědět, i široká veřejnost? To jsem ale řekl něco hodně naivního. Beru zpět. Mám jiný nápad: a což to všechno svést na Brusel?

RODINA A PŘÁTELÉ: Kouzlo podzimu
Všechna čest, město Praha 5 se nikdy nestaralo o přírodu a čistotu jako za nového režimu. Čas od času přijede firma a poseká trávu a na podzim přijede jiná firma a odstraní spadané listí.
Je to úžasná podívaná pro milovníka strojů a techniky. Ne, nepřijdou žádní zplundrovaní bezdomovci, kteří za příslib placatice rumu budou předstírat práci! Tady pracují profesionálové a mají stroje.
Především je to věc, které se říká anglicky blower a český výraz neznám: má to motor, nosí se to částečně v ruce, částečně na zádech. V části na zádech je ten motor a ten fouká vzduch do trubice a muž s trubicí proudem vzduchu vymetá a zametá listí. Má to úžasnou efektivitu, za maličkou chvilku lze vyfoukat listí i zapletené do křoví. No a krom toho mají ti pánové traktůrek se sekačkou a ta, jak známo, svými rotačními noži dokáže nabírat i listí. To pak háží do kontejneru a ten se nakládá mechanickou rukou na náklaďák.

Podle starobylých měřítek na tom nic poetického není a odsud by asi sotva vytryskla lidová písnička, jak to popisuje Božena Němcová. Jenže vršek je zametený raz dva, je tu čisto, na posekaném trávníku se drží jinovatka a capkají po něm havrani. Prý přiletěli z Ruska a jeden pán mi dnes vyprávěl, že se drží v hejnech po pětadvaceti.
"Měli bychom je spočítat," mínil ten pán.
Nebudu počítat havrany. Co kdybych jich napočítal 24? Hned bych měl pocit, že nám vzrostl ruský dluh.