ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Internet do škol, díl druhý
Kdo poslouchal Petru Buzkovou hovořit o další fázi internetu pro školy, nabyl dojmu, že konečně nastává éra rozumu. Školy, na které se v projektu Internet do škol nedostalo, získají potřebné zařízení v roce 2005. To je nepochybně dobré. Žádný generální dodavatel nebude. Každá škola si rozhodne, jaké vybavení potřebuje, vypracuje projekt, dá na ministerstvo a dostane od ministerstva peníze. Na jednu školu připadne průměrně 250 tisíc korun. Čili, bude se postupovat zhruba tak, jak napovídal zdravý rozum.

Po roce 2005 uvidíme, jestli byl zdravý rozum ten správný rádce.

Vtip je totiž v tom, že čilé a podnikavé školy si obstaraly výpočetní techniku ještě dříve, než se projekt Internet do škol vůbec narodil. Však taky se poukazovalo na to, že ti čilí byli fakticky potrestáni, protože si museli finanční prostředky obstarat sami, kdežto ti pohodlní počkali, až se rukapáně otevře.

Ono to není jen tak, vypracovat projekt pro vybudování počítačové sítě. Bude to vyžadovat od každé školy značnou dávku expertnosti. Tu škola zpravidla nemá, a pokud má, získala už i internet, jak řečeno výše. Do hry vstoupí lidé zvenčí, obvykle lidé zainteresovaní. Ministerstvo bude muset projekty posuzovat. Ani to není jednoduchá věc. Může se tedy stát, že se po roce 2005 bude plakat: kdepak jsou ty zlaté časy generálního dodavatele, který se o všechno postaral sám!

Otrávený vzduch

Problém dosavadní fáze projektu Internet do škol není v jádru v tom, že by princip generálního dodavatele byl zcela špatný a hodný zavržení. Problém byl v tom, že se při jeho výběru postupovalo nešťastným způsobem. Ten byl někdy až pozoruhodně podobný i jiným výběrovým řízením. V čerstvé paměti byl postup při výběru dodavatele stíhaček pro naše vzdušné síly. Podezření z manipulace bylo tak silné, že otrávilo ovzduší.

AutoCont, respektive konkrétně jeho odnož AutoCont on Line jako generální dodavatel na projektu na jedné straně vydělal, ale na druhé straně prodělal. Je to nepochybně významný hráč na naší scéně informačních technologií. Roli generálního dodavatele rozhodně nezískal žádný šumař. Je tedy škoda, že ostudy kolem Internetu do škol na jeho pověst hodily stín. Základní chyba je zřejmě v samotných principech, na kterých stojí pravidla pro výběrová řízení. Z těch pravidel by se jedno mělo posvětit, a hlavně - na pevno stanovit: jakmile kvůli formálním nedostatkům zůstane ve výběrovém řízení jediný zájemce, výběrové řízení se ruší y a vypisuje se nové. Kolik by jich mělo být? Minimálně dva, lépe tři, když ne více. A toto pravidlo by se mělo uplatňovat při všech výběrových řízeních.

Počítače ve skladech

V půtkách které kolem Internetu do škol nastaly je půvabná epizoda s počítači, které zůstaly ve skladech generálního dodavatele AutoCont on Line. Ministerstvo školství zrušilo 38 škol, které do projektu Internet do škol spadaly. Tyto školy měly dostat 200 počítačů. Generální dodavatel a ministerstvo školství nejsou schopny přesvědčivě doložit, kdo z nich může za to, že počítače jsou ve skladech a nikdo na nich nepracuje. Leda čas, který je připravuje o hodnotu. Epizoda může pro AutoCont on Line znamenat určitou satisfakci. Bude to ale malá náplast na rány, které firma utržila. Tu nejhorší uštědřil celému projektu Nejvyšší kontrolní úřad,. Podle jeho jištění že ministerstvo školství nehospodárně využilo nejméně 884 milionů korun, porušilo zákon o rozpočtových pravidlech a uzavíralo pro stát nevýhodné smlouvy. Samozřejmě že si musíme klást otázku, zda t zavinila neschopnost, zda korupce nebo zda jedno i druhé.

Za vývoji projektu je sympatické, že nebyl odpískán, že se nad myšlenkou výbavy škol počítači a internetem nezlomila hůl. Naopak, projekt byl prodloužen až do roku 2006. Změnila se pravidla, přičemž zrušení principu generálního dodavatele je nejdůležitější z nich. Nedá se čekat, že napříště půjde všechno jako po drátkách. Naopak, dá se s jistotou očekávat, že se vyskytnou zádrhele i dokonce aféry. Budou ale menšího rozsahu a tudíž i významu. Větší míra odpovědnosti se přenesla rovnou na školy. Určitě z toho nebudou nadšené. Princip je to ale správný už proto, že vede k upevňování pocitu odpovědnosti.

RODINA A PŘÁTELÉ: Výhoda výhod
Když slyším slova výhoda, otevírá se mi kudla v kapse. Někdy je to nevýhoda. Asi za to může vyprávění mého otce. Ten sloužil na vojně za první republiky a vzpomínal na nešťastníky, kteří se nechali zlákat slibem mnoha výhod, když se přihlásí do kulometné čety. Pak se ukázalo, že mají delší výcvik a musejí pucovat kulomet v době, kdy se zbytek mužstva povaloval na ubikacích. "Četa výhod, nástup!" svolávali je frajtři.

Takže když jsem si na jaře kupoval v Grand Optical brejle a nabídli mi tam "kartu výhod", vzpomněl jsem si na "četu výhod" a odmítl jsem.
Ach jo... Včera jsem byl v Grand Optical a v hrsti nesl ony brejle, na které jsem si sedl a že moje sezení je festovní, nejsem motýlek otakárek!
Zlomená fajfka... Nelze opravit.
Kdybych si byl býval koupil za šestikilo tu kartu výhod, dali by mi brejle zadarmo v ceně těch původních brejlí! Ono je to něco jako tříletá záruka. Uháá... že já nedával pozor, když mi to ta hodná paní vysvětlovala. Mě se tmělo před očima při vyslovení slova "výhoda".
Takže jsem si koupil s novými brejlemi i tu kartu.
Nemám obavu, že ji během nadcházejících tří let nevyužiju.
Kdyby se optická mohutnost všech mnou rozsednutých brejlí spojila, byl by z toho dalekohled, který by dohlédl i za mlhy do Kardašovy Řečice.

PSÍ PŘÍHODY: Mněňák
Znáte ho, mněňáka. Mněňák není dobře. A Barta to leká. Začal jsem kýchat a Bart sebou vždycky škubne, jako kdybych mu vystřelil u ucha.
Je to zvláštní, že sebou škube.
Jsou psi, a myslím, že jich je většina, kteří se náhlých zvuků bojí. Jakmile jsou rachejtle, zalézají pod postel a před střelbou utíkají - pokud to nejsou vycvičení psi. Bart se nikdy ničeho nebál, tedy ani rachejtlí a střelby. O Silvestra tady jeden pán vypouští rakety hned za zdí naší zahrady, tedy nějakých dvacet metrů od domu. Bart stojí na balkóně a směje se tomu. Ze sousedstva slyším vytí vystrašených psíků a Bart, pekelně osvětlený ohňostřelbou, má hubu od uchu k uchu.