ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hloupé debaty škodí zemi
V těchto dnech veřejnoprávní televize zkoumá problém svého rozpočtu a její šéfové si lámou hlavu jak to udělat, aby byly peníze na nové programy a nemuselo se reprízovat. Takže v takové atmosféře by mohli vítat pořady typu "přímý přenos z parlamentu". Herci v něm vystupují zadarmo, kulisy se také nemusí stavět a je třeba platit jen technický personál a techniku. Ano, z pokladny veřejnoprávní televize se neplatí prakticky nic. Přesto může mít divák této podívané mrazivý pocit, že mu někdo sahá po peněžence.

Přímé přenosy z parlamentu jsou vždy příležitostí k sérii exhibic. Kupodivu tomu tak bylo i ve čtvrtek, kdy se otevřela debata před chystaným hlasováním o důvěře vládě. Dalo by se čekat, že poslanci využijí příležitosti a předvedou se nejen kolegům ve sněmovně, ale i těm otužilým divákům, kteří si pustí přímý přenos v televizi. Dejme tomu, otázka přímé daně. To je jeden z úhelných kamenů ekonomické alternativy předložené ODS. Je pro ni mnoho argumentů. Strana má bezpochyby k disposici ekonomické analýzy, které je možno zpracovat a srozumitelně předložit veřejnosti. Jaký argument jsme slyšeli? Zavádí se na Slovensku a počkejme, jak to tam dopadne.

Věru nepříliš silná argumentace.

Strašák chaosu

Ve čtvrteční debatě dominovaly dva myšlenkové proudy a oba by se daly převést na společného jmenovatele "vyvolávání duchů".

Ten jeden vycházel z vyvolávání ducha obav, co by se stalo, kdyby se v pátek podařilo vládu svrhnout. Pád vlády by vedl k chaosu, varoval lidovec Cyril Svoboda ve svém projevu několikrát a vzletně předpovídal, že by chaos mohl vést k výstavbě nových mostů, aby mohli zubožení lidé pod nimi spát. Svoboda bezpochyby vyjádřil obavy nejednoho z přítomných. Pokud by vláda padla a byly vyvolány předčasné volby, zejména ve stranách vládní koalice by to hodně vřelo a nejeden současný poslanec by se v uvařené polévce rozvařil jak nudle. No a soudě podle výsledků výzkumu volebních preferencí by se zcela rozvařili poslanci unionističtí coby členové parlamentní strany. Ve skutečnosti zde není třeba se obávat chaosu. Ten by nenastal - proběhly by vnitrostranické diskuse, strany by sestavily nové kandidátky a šly by do voleb. Žádný chaos, žádná ztráta disciplíny - v duchu Haškovy vize Karlova náměstí, kde by na každém stromě seděl jeden chaotizovaný poslanec bez disciplíny. Pouze existenční nejistota čiší z vidiny předčasných voleb.

Hledání viníků

Debatě však dominoval jiný myšlenkový proud, opřený o vyvolávání ducha minulých vin.

Kdo zavinil současnou situaci?

Obzvlášť výřečně se do debaty opřel ministr financí Bohuslav Sobotka. Dlužno uznat, že jeho řečnický výkon měl dobrou profesionální úroveň, v kontrastu s koktáním kupříkladu premiéra Vladimíra Špidly. Sobotka opravdu nešetřil silnými slovy a barvitými obrazy. Snažil se dokázat, že ODS má strach, aby se vládě nepodařil zápas s šedou ekonomikou. A tvrdil dále, že ODS se vždycky stavěla proti přijetí kterýchkoli zákonných patření, zaměřených proti šedé ekonomice. Přirozeně že se pustil i do privatizace v první polovině devadesátých let i do aféry s kampeličkami. Jeho projev se dobře poslouchal a právem byl odměněn ve sněmovně velkým potleskem. Jenže nijak neodpověděl na otázku, co dál.

Ze čtvrtečního parlamentního klání plynul nepříjemný pocit, že se zde skutečně odehrává jakási divadelní inscenace. Opozice nemá dost sil, aby sama vládu svrhla. Chybí jí k tomu tři hlasy. Odbojníci uvnitř vládní koalice jsou odbojní, když dávají rozhovory novinám, ale odbojnost z nich spadne, jakmile sahají po hlasovacím tlačítku. Pravděpodobnost, že by se v pátek podařilo vládu svrhnout, není tudíž velká.

Nicméně, i kdyby debata vyšuměla v neplodných předhůzkách viny za to či ono, smysl tyhle debaty přece jen mají. Profilují se v nich postoje. ODS se chová jako autentická opoziční strana. Komunisté se snaží působit dojmem konstruktivně uvažující parlamentní strany, což jim na jedné straně pomáhá a na druhé straně škodí, neboť údělem komunistické strany není dělnost, ale revolučnost, jinak přestává být stranou komunistickou. Sociální demokraté, donucení se semknout zády k zádům, ke stožáru, se učí překonávat zemanovský syndrom a lidovci? Ti jsou trvale přítomni. Jak připomněl Petr Nečas, z 11 dosud schvalovaných rozpočtů jich podpořili osm.

Je to hubený výsledek, z něhož ovšem může být sklamán jen ten, kdo dosud žádnou podobnou parlamentní debatu nesledoval.

RODINA A PŘÁTELÉ: Chaos písmen
Mailem jsem dostal - už několikrát v posledních pár dnech - ukázku textu napsaného dle zásad "výzkumu Cmabridge Uinervtisy". Vskutku zajímavý text! Posuďte sami:

V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě.
Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě.
Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek.
Zjíamvaé, že??

Tak tohle já znám. Jakmile píšete třemi prsty, tak jako já, každou chvíli vygenerujete to, čemu se odborně říkává přelkep. Taže, až příště (dnes, zítra, pozítří) objevíte nějaký přelkep v mých textech, vězte, že jde o praktické ověřování výsledků výzkumu Cmabridge Uinervtisy.