ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tvrdík na rozcestí
Sledování kariéry bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka je činnost vyžadující kromobyčejnou pozornost. Měl by se jí věnovat člověk, který dovede bez únavy sledovat poskakování vodomilek po hladině nádržky. Na ministerstvu byl nejdřív Tvrdík unaven neunaven, otráven a neotráven, pak se jal odstupovat a neodstupovat, až nakonec unaven a otráven odstoupil a těkot nastal nanovo. Kam s ním? Elegantně si to namířili směrem Aero Vodochody, jenže to se nelíbilo americkému akcionáři firmě Boeing. Uvažoval o České správě letišť, až se objevily úvahy o tom, že by se měl stát nejvyšším pánem ČSA.

Celé odvětví letecké přepravy prožívá krušné časy. Aerolinky se sice drží statečně, pod vedením Miroslava Kůly, nicméně dva poslední roky v černých číslech nejsou. Proslýchá se, že v září bude Kůla odvolán, s ním možná celé představenstvo. Pokud Kůla odejde, je Jaroslav Tvrdík ideální nástupce? Je to muž slibných nástupů. Je to snad i muž schopný kritické analýzy, muž rozumných konceptů. Jenže a hlavně je to bývalý ministr obrany a jako takový by v roli prezidenta ČSA působil nepatřičně.

Po tom všem, co se v tomto státě dělo, působí zvláštně už jeho angažmá v České konsolidační agentuře. Je tam poradcem a má na starosti Aero Vodochody, ZVI Vsetín a nepotřebná letadla L 159. Problematiku jistě zná, ovšem i zde se ocitá ve schizofrenní situaci, kdy sám v sobě se těžko vyzná, za kterou stranu má vlastně kopat. Zájmy podniku a zájmy státu se mnohdy rozcházejí. Poradce, to ale pořád ještě není nejvyšší manažer se zásadní rozhodovací pravomocí.

Zásady rozumu i zásady slušnosti by měly odcházející státní činitele vést k tomu, aby se široce založeným obloukem vyhýbali čemukoli, co zavání byznysem. Komu by vadilo, kdyby Jaroslav Tvrdík odešel do státních služeb, kdyby odešel do služeb diplomatických?

Tvrdík zastával příliš důležitý post, a tím spíš že v době, kdy je celý resort ve velkém pohybu a zároveň i v centru pozornosti. Každý jeho následující krok bude posuzován právě z tohoto hlediska. Obzvlášť pozorně budou zvažovány případné vazby, ať skutečné anebo potenciální, mezi tím, co dělal v nedávné minulosti a co dělat bude v novém působišti. Třebaže Tvrdík nedokončil v resortu obrany to, co začal, jeho činnost je hodnocena pozitivně. Kdyby měl tento pozitivní obraz poškodit neuváženým vstupem do komerční sféry, byla by to i další rána pro důvěru v čistotu úmyslů a činů těch, kterým je svěřena správa veřejných věcí.

RODINA A PŘÁTELÉ: Tma 2.0 je vymandlována v beta verzi
Je to vždycky zvláštní pocit, když se práce na knížce blíží k závěru. To, že jsem Tmu 2.0, to jsem tu anoncoval už před časem. Teď jsem čtrnáct dní pracoval na konečné redakci. Ze starého textu původního románu Tma zbyla jeho první polovina, jenže ta teď tvoří - objemem - jednu třetinu 2.0, text se silně rozrostl, takže ten původní tvoří první dvě kapitoly a následuje osm kapitol nových!
Vždycky dělám beta verze, tedy výtisky, které nechám kolovat mezi kamarády v naději, že mi pomohou vichitat chibi. Někdy skutečně na nějakou tu chybu přijdou, gramatickou i logickou. A stejně, když pak otevřete knihu na libovolném místě, najdete nějakou nepřístojnost.
Je to ruční práce, říkám v takových případech, ale stejně mě to mrzí.
Tentokrát jsem ručně vyrobil i obálku. Bude to třetí varianta obálky. Ta první, to bylo logo v duchu mé edice EFF. Paperbackové vydání mělo obálku s obrněným parníkem a hořícími Hradčanami. Na třetí obálce bude smutná hrdinka příběhu, postižené dítě Kateřina, s růží v krvavé ruce. Vytvořil jsem tu obálku v desetiminutovém záchvatu inspirace a večer, když jsem završení díla s kamarádkou oslavoval šumivou Bohemkou v Mediterrane u Village Cinemas, přijel Marin Zhouf na motorce a kroužkovým hřbetem svázaný výtisk jsem mu předal - ještě skoro zatepla, jak vylezl v Copy General ze xeroxu. A Zhoufík proti mému grafickému výponu kupodivu nenamítal! Buď se mi to povedlo, nebo už na něho, chudáka, taky leze horko.

No a k dovršení všeho v Americe kiksla elektrika. Robert Rameš mi esemeskoval, jestli jsem si zaplatil reklamu u Al Kajdy! Kdepak, nic jsem si nezaplatil. Pravda je taková, že civilizace je skutečně velmi, velmi křehká a stačí malé KLAP a civilizace půjde do kelu. Jako v mé knize Tma 2.0.