ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tři pochyby o Internetu do škol
Projekt Internet do škol zajímal od začátku. Ideu samotnou, tedy zavedení internetu do všech škol, pokládám za velmi pozitivní a ze strany státu oceňuji velkorysost v přístupu. Moje pochyby se týkaly v první fázi způsobu výběru firem. Ten vyplýval z centralistického konceptu. Spočíval v tom, že někdo bude z nějakého ústředí rozhodovat na jakém "železe" projekt pojede, jaký software se bude používat, kdo bude systém spravovat a za jakých podmínek a podobně. Vše bylo budováno jako Intranet, tedy jako vnitřní uzavřená síť. Smysl a hlavní síla internetu je právě v tom, že na základě vcelku jednoduchých principů a protokolů může být strojová i programová výbava neobyčejně prostá. Byla zde příležitost podpořit i místní odborníky a dodavatele. K tomu nedošlo a od začátku jsem tvrdil, že je to chyba.
Pokud jde o cenu komponent, ta se obtížně specifikuje, protože záleží na tom, co se do ní počítá. Jakmile se do ní počítá instalace a údržba, pak je těžké hodnotit, zda je to "drahé" nebo "levné" - a navíc, uváděné ceny s v průběhu času měnily. Další moje zásadní výhrada se týkala dalšího financování projektu. Do školního intranetu měla být vpuštěna reklama, ovšem jen reklama vybraných firem. Chápu, že se to takto dělá i jinde, ale za situace, kdy geneze projektu byla tak zahalená do pochybností, se nedomnívám, že je zaručena průhlednost operace.
A třetí oblast mých pochyb se týká budoucnosti. Nemyslím si, že by bylo správné, aby jedna, dvě, tři firmy vzájemně si jdoucí na ruku by měly mít pod komandem celý vzdělávací systém a navíc s výhledem ovládnutí státního informačního systému.
Ke zprávě NKÚ se vyjadřovat takto nebudu, nemám ji k disposici. Domnívám se však, že NKÚ by zbůhdarma nepodával trestní oznámení. Mě ten krok příliš nepřekvapil. Tak jak byl systém nastaven, vytvářel příliš lákavé korupční prostředí a nebylo by divu, kdyby příležitosti někdo využil. To ovšem je a policii, aby to prověřila a případné viníky odhalila.
Co se týká budoucnosti projektu jako takového, je už velmi daleko a bude asi nutné ho tak či onak dokončit. Bude mít ale svůj další vývoj. Pak bych se přimlouval k postupné decentralizaci, přimlouval bych se za to, aby místní dodavatelé a odborníci se stali garanty bezchybného chodu. Aby se školský internet zbavil dohledu nějakého Velkého bratra.

RODINA A PŘÁTELÉ: Opravdu povedený Kájův comics
Kája Saudek je hodný člověk. Tentokrát nedokázal odmítnout zakázku ekologistů z Budějovic jakož i OÖ Platform gegen Atomgefahr se sídlem v Linci a vzniklo půvabné dílko nazvané Velký den v Temelíně. Na osmi stránkách pokrytých Kájovými obrázky se z bublin dozví, že solární energie může pokrýt celou naši spotřebu elektřiny, je to možné technicky, avšak "politicky neprosaditelné". Na poslední stránce je pak vize, jak by to mělo vypadat: větrné elektrárny, pak přehrada a dva vodní mlýny jak pro vodníka Česílka plus vilka s osmi solárními panely na střeše, to je vize, kterou skrze Káju Saudka nabízí OÖ Platform gegen Atomgefahr k věření.

O těch česílkovských mlýnech snad nemá smysl se bavit, jděte se podívat do Prahy na Kampu, tam jsou dva. O solární panely se zajímám třicet let. V odborné instituci ještě za minulého režimu,jmenovala se UTRIN, mi odborník sdělil: "Ano, vyplatí se to, ale pod podmínkou, že si je postavíte z ukradeného materiálu." Od té doby jsem problém neztratil ze zřetele. Naposledy, když jsem byl v poradně v Jungmannově ulici, mi sdělili, že návratnost investice bude za třicet let.

Pokud jde o ty větrné elektrárny, to je snad už vůbec největší nesmysl, jakým ekologisté ohlupují obecenstvo. Tato zařízení z vysoce kvalitních materiálů je možno vyrobit jen s nasazením velkého množství energie. Nebavme se o tom, kolik stojí peněz, bavme se o tom, kolik energie je užito k jejich výrobě. Za celou svoji životnost nedokáží vyrobit tolik energie, kolik stála jejich výroba. Poslední Kájův obrázek v tomto povedeném komiksu bezděčně odhaluje, jak bezobsažný blábol je celá tahle aktivistická ideologie.