ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Špidla pod sametovým tlakem
Reforma je skvělá, ale strana ji zatím nedovedla uspokojivě vysvětlit obyvatelstvu, tohle věří místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Je to až učebnicově čitelná ukázka papalášského myšlení. My to myslíme dobře, naše rozhodnutí jsou správná, jen ten lid, ne a ne to pochopit. Tentokrát lid nechce pochopit, že se mu přes všechny škrty na jedné straně a zdražení na druhé straně "nestane nic dramatického". Další ukázka papalášského myšlení. Pro poslance který se těší sto a jedné výhodě a požitku, znamená pojem "něco dramatického" cosi jiného, než pro člověka, který si každou korunu musí vydělat v továrně na šrouby.

Problém je samozřejmě jinde - ve složení sociální demokracie jako takové a ve složení poslaneckého klubu. Tým Vladimíra Špidly sestavil kandidátku i ze svých odpůrců a teď sklízí trpké ovoce. Osud jeho reformního pokusu je v rukou Josefa Hojdara a dalších odbojníků. Jejich sebedůvěra jistě vzrostla poté, co ústecká organizace Hojdara podpořila a kdy organizace v Praze 1 vyzvala k mimořádnému sjezdu strany se zřejmým cílem přechodu k menšinové vládě bez tlaku vyděračských "minoritních stran". Že by se pak menšinová vláda ocitla pod tlakem též vyděračské, zato nikoli trpasličí komunistické strany, to nedovedou někteří lidé pochopit, nebo jim to nevadí.

Toto vše se děje pod opakovanými hrozbami Mirka Topolánka, že se ODS zasadí o hlasování o nedůvěře vládě a pokud vláda padne, o mimořádné volby, "s největší pravděpodobností" už letos na podzim, snad v září. Topolánek hrozby opakoval naposledy v nedělní Sedmičce, třebaže jeho starší proklamace ve stejném duchu vyslovované nevyvolaly nadšení v jeho vlastní straně. I kdyby to byla jen rétorika, podobně jako dopis z Prahy 1 rétorika "neuvážená", je stabilitě vlády rozhodně nepřispívá. Ke ztrácení nervů ale Vladimír Špidla důvod nemá. Jeho vnitrostranická opozice s Hojdarem v čele žádnou důvěryhodnou alternativu nenabídla. Dosud zveřejněné návrhy ODS těžko zmámí voličské masy na stranu modrých. Výroky Mirka Topolánka o tom, že se sociální demokracie dostala do vlády podvodem snad mohou lidi určitého stupně intelektu zaujmout, ale když Topolánek řekne, že ekonomická čísla nezná, protože nemá na čísla hlavu, pak by možná zapochyboval i ten, komu jinak Topolánkovo "plácání" (citát do třetice) nevadí.

RODINA A PŘÁTELÉ: Je čas na střílení z okna
Nejsem terorista, ohrožující okolí. Zmínka o střílení z okna je narážka čistě literární. Francouzský spisovatel Maurice Leblanc, autor románového seriálu o lupiči-gentlemanovi Arsenovi Lupinovi, střílel prý z okna svým revolverem na oslavu dokončení nového spisu. A o víkendu jsem dokončil po pěti letech novou verzi mého románu Tma. Vyjde na podzim pod názvem Tma, ver. 2.0

Bude to v jistém smyslu dokonce třetí verze příběhu, který vyšel poprvé v roce 1996 ve sborníku Klon. Jde v něm o to, co by se stalo, kdyby přestala fungovat elektřina jako technický fenomén, jinými slovy, kdyby vodiče přestaly vodit proud. Už v té verzi z roku 1996 jsme popisoval rozklad civilizačních struktur a vznik struktur nových, vybudovaných na zásadách čiré fyzické síly, podbarvené surovostí, ba krutostí. Příběh byl nejdříve novela, pak jsem ho doplnil do rozměru románu a vydal v roce 1998. Jenže jsem postupem času byl čím dál víc nespokojený z druhou polovinou.
Uvědomoval jsem si, že jsme při popisu situace "tři roky poté", kdy nastala Tma, že jsem žil ve stavu zcela naivní a nepatřičné důvěry v dobrou vůli politiků a obecně vzato v lidi kteří ovládají veřejný prostor. Iluze jsme ztratil a proto bylo nutno celou druhou půlku předělat.
Už ta první verze nebylo žádné čtení z Mateřídoušky. Myslím, že ta nová verze je opravdu husté čtení. A ještě něco: v předchozích verzích jsem si nevěděl rady s příčinou Tmy: proč vodiče přestaly vodit proud? Jako berličku jsem použil jakýsi zásad Jinoplanetníků. Opravdu berlička v nouzi! V této verzi mám jednoznačné fyzikální vysvětlení, Jinoplanetníci tu nejsou a zbyla jen lidská krutost, soběctví, chamtivost a absence dobré vůle.
Jak to v životě chodí.

PSÍ PŘÍHODY: Bart rád sleduje tenis
Na vršek Mrázovka se vrátily tenisové kurty. Bart z toho má upřímnou radost. Vrátily se v jiné podobě, než v jaké bývaly. Dřív, "za první répy", a ještě dlouho potom, až do stavby hotelu Mövenpick, byly veřejně přístupné a hrál na nich nejeden prominent, například Vlasta Burian. Pak tu postavili hotel a teprve letos tu byl obnoven kurt.
Chodíme s Bartem po stezce kolem plotu hotelového pozemku. Už poněkolikáté jsme tudy šli v době, kdy na kurtě někdo hrál.
Barta tenis baví.
Stoupne si na zadním, předními tlapami se opře o podezdívku a vydrží přinejmenším pět minut hru sledovat. Baví ho všechno, co se hýbe a co je nějak divné, a pánové pobíhající po červené antuce a mrskající raketami do žlutých míčků, to nepochybně spadá do kategorie "hýbajícího se divného".