ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Král je nahý, a co má bejt?
V Andersenově pohádce je to tak, že všichni lidi pozorují císařovu nahotu, ale nikdo se neodváží ani ceknout. Naopak - všichni chválí císařovy nové šaty. Až se najde malé dítě, které zvolá "král je nahý", a kouzlo zlomeno, všichni taky volají "král je nahý" a sám král, či císař, je napraven, jde do sebe a uzná svoji pošetilost.
V životě to chodí jinak.
Nahých císařů je všude plno, což o to. Záleží na tom, kde se špacírují, v diktatuře nebo v demokracii.
V diktatuře, kdyby se našlo dítě, které by zvolalo "král je nahý", rodič by mu nafackoval hubu a stejně by to někdo prásknul a dítě by už nikdy nesmělo studovat a rodiče by vyhodili z práce a museli by zametat nebo mýt výlohy (měkká diktatura), nebo by je popravili (pořádná diktatura).
V demokracii to chodí ještě jinak. Tam naopak všichni vidí, že je král nahý a křičí král je nahý, dokonce to křičí, i když král není docela nahý, jenže je každému jedno, co kdo křičí, a nejvíc jedno je to nahému císaři, je pyšný na své nové šaty. Čeká se na dobu, až se "vykrystalizuje politická vůle" - pak se to teprve císaři a jeho vypráskanému krejčímu spočítá i s úroky.
Jsem upřímně zvědav, kdy vykrystalizuje politická vůle k tomu, aby kupříkladu na Jana Kavana platil stejný metr, jako na každého jiného.
Z podezření ze spolupráce s tajnými službami se nevykroutil nikdy. Že prošel u soudu nic neznamená v zemi, kde například soudy už třináct let nechávají běžet estébáckého teroristu Minaříka, který prokazatelně chystal pumový útok na rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Tento člověk má po celou dobu nového režimu nepochopitelnou zelenou. Bylo mu dovoleno se obklopit lidmi Karla Srby (nepřekvapí nás, že je to předrevoluční i porevoluční "rozvědčík") a chválil ho coby "vzorného úředníka", v době kdy všechny děti už dávno křičely "král je nahý", pardon, "Srba krade". Že se v Kavanově trezoru našel záhadný pytel plný peněz taky už nikoho nepřekvapilo. A poslední čin tohoto muže? Manipulace s tajnými materiály. Vyhazov z ministerstva zahraničí vejde v platnost, až Kavanovi skončí funkční období v OSN. Proč? Aby mu ministerstvo mohlo platit letenky Praha New York.
Toto všichni vědí, píše se o tom denně v novinách, hovoří o tom politici, rozčilují se, prohlašují že "Kavan škodí zemi" a neděje se nic.
Není politická k tomu vůle.
Dozvíme se, komu Kavan vděčí za nepostižitelnost? Na odhalení této záhady, bojím se, nebude politická vůle nikdy.

RODINA A PŘÁTELÉ: Oprava hypnózou
Že by telekineze, neboli pohybování předmětů pomocí duševní enerýže? Nebo je to náhoda? Měl bych svolat vědeckou konferenci, ale na záchod by se vešli tak maximálně tři vědci a to jeden z nich by musel stát v míse. Ano, k záhadnému úkazu došlo u mě na záchodě.

Předcházely mu děje naveskrz prosté a prozaické. Postupem času v domě přibylo stržených kohoutků, kapajících kohoutků, netekoucích kohoutků. Nezbylo než požádat o pomoc pana Václava, ochranného ducha mého domu, muže který všechno umí a přijde, když je třeba (ano, i takoví lidé se vyskytují).
Pan Václav přišel, opravil vše, co si opravu žádalo,načež odjel.
Když byl pryč, zjistil jsem, že na záchodě teče ze splachovacího zařízení voda.
Ach jo. Bylo mi jasné, kolik uhodilo. Jakmile se zavře voda a potom se pustí voda, uvolní se rez a kaly v potrubí a tohle svinstvo ucpe ventilek nádržky. Už jsem to mockrát opravoval. Vždycky jsem u toho nadával. Nádržka je u stropu, abych dokouk na ventilek, musím si vydloubnout oko a povytáhnout ho o 25 cm a prodloužit prsty a kleště se smekají a...
Ráno moudřejší večera, rozhodl jsem se. Zatáhnul jsem vodu s odhodláním ztlumit tělesné potřeby.
K operaci jsem přistoupil ráno. Pustil jsem vodu, načež jsem si šel pro štafličky, kleště sikovky a chirurgické náčiní nezbytné k teleskopickému vytahování oka z jamky. Než jsem všechno našel, voda už přestoupila míru a volně hrčela do mísy.
Vpravil jsem štafličky do záchodu, vylezl na ně, vyvrátil hlavu, vysunul teleskopicky oko a vidím, ano, hladina je neúnosně vysoko . Zatáhl jsem za splachování. Voda opustila nádržku a z ventilu začala téct nová. Hladina stoupala, plovák stoupal, okamžik napětí...
A ticho. Voda se zavřela.
Ten mechanismus se vyděsil mou přítomností, nesnesl pohled na teleskopické oko a na lesk sikovek cvakajících v přítmí. Raději sám sebe opravil, než by se pustil se mnou do křížku!
Musím to prověřit i na jiných mechanismech. Kdyby to fungovalo na turbíny atomových elektráren, mohl bych z toho mít slušný kšeft. Pokud to ale funguje jen na hajzlu, pak ovšem... jsem v hajzlu.