ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Padl rekord v oboru slabomyslnosti a nemohoucnosti
Celý ten příběh vypadá jako blábol šílencův. Začalo to tím, že se provalilo, že vláda zaplatila 326 milionů korun firmě Diag Human za poškození jejího jména. Je uzavřena jakási smlouva, která brání vládě zveřejnit okolnosti dohody, která k odškodnění vedla. V souvislosti s tímto případem jsme si připomněli jméno Josefa Šťávy, majitele společnosti. Budiž. Můžeme mudrovat o tom, co má větší právní sílu, jestli smlouva kýmsi jaksi za jakýchsi uzavřená, nebo veřejná kontrola vládních výdajů. Asi tam jsou nějaké právní kličky, které skutečně brání v tom, abychom se dozvěděli pravdu.

Příběh nabyl charakteru grotesky, když televize Nova informovala veřejnost o tom, že na Josefa Šťávu Interpol vydal zatykač v souvislosti s jakousi korupční aférou v Německu. Takže vláda netušila, že člověk kterému vyplatila třetinu miliardy je mezinárodně hledaný policií! Načež ministr vnitra Stanislav Gross oznámí, že o zatykači ví "od jedné z tajných služeb" (ještě že jich máme tolik, aspoň jedna kouká na televizi!), ale že podle "platných právních předpisů" nelze Šťávu vydat.
Ale tohle přece není možné. Přece není možné, aby státní orgány vykazovaly takovou míru slabomyslnosti a nemohoucnosti! Pravda, dosavadní výkon je úžasný a patrně bylo rekordu dosaženo, ale toto nemůže být trvalý stav.
Nebo že bych se opět mýlil?

První Klausovo veto
Poprvé za dobu svého prezidentování vetoval Václav Klaus nějaký zákon. Na první pohled to vypadá taky trochu komicky, jde o zákon týkající se zoologických zahrad. Že by sloni a kočkodani narazili na prezidentského lva? Je to složitější. Prezident vidí v novém zákonu známku bujení právního řádu - tedy stav, kdy máme speciální zákon na to, že se musí smrkat do kapesníku a že při chůzi máme střídat levou a pravou nohu a naopak. Dále se mu nelíbilo, že zoologické zahrady mají mít licence, přičemž pro udělování licencí má vzniknout nový úřad. Samy zoologické zahrady mají mít daňové úlevy, takže tenhle zákon by přišel kasu draho dvojnásob. Není divu, že se nelíbil Klausovi, kterému se v dobách kdy byl ministrem financí říkalo Strýček Skrblík!

RODINA A PŘÁTELÉ: Tančení v dešti
Možná, že mezi mými předky byl vodník, anebo rusalka, lesní žínka toho druhu, o kerém jsem zde psal včera. Jinak si těžko vysvětluji to těžko odolatelné puzení vstupovat do deště, do lijáku, čím většího, tím lépe.
Zvrhlost? Něco takového.
Páteční smršť mě zastihla ve vinárně Vínečko v Budečské ulici v Praze na Vinohradech. Je to tam skvělé po všech stránkách, a v hezkém počasí obzvlášť, protože tam mají zahradní sezení na dvoře - sezení kryté střechou z průsvitného skla. Tam jsme seděli, Ota Klempír, Ivan Gentleman Straka a já a radovali jsme se, že venku prší, takže vlastně ani nemůžeme jít domů.
Řečeno, že střecha kryje prostor zahradního sezení, Je to pravda, ovšem střecha nekryje celý prostor - zbývá asi dvoumetrový pruh u vchodu do domu (a do vinárny).
A v tom svatý Petr převrhnul ten kýbl a ve světle elektrických lamp se zjevila sinalá vodní stěna, doslova kompaktní hmota.
Prababička rusalka a pradědeček vodník mě pobídli každý z jedné strany a už jsem do té hmoty vletěl a tančil tam!
Osazenstvo vinárny bylo upřímně potěšeno mým výkonem - i když uznávám, že kdyby na mém místě tančila má - pokud možno - obnažená prababička rusalka, efekt a tudíž i potěšení by bylo lepší.
Trvalo to jen několik vteřin.
Pak jsem se vrátil na své místo. Z kuchyně mi poslali froté ručník a Otík mi půjčil jednu ze svých dvou košil, které měl na sobě. A ně nezbylo než uvažovat o soudu enterteinera, neboli "toho který baví": ti kdo jsou baveni jsou v suché košili, kdežto ten který baví se namočí.
Tentokrát to bylo doslova, v přeneseném slova smyslu to ale platí vždycky.

PSÍ PŘÍHODY: Vrrr... Och pardon, slečno!
Včera popisovaná honička za plchem utvrdila v Bartovi mylnou představu, že je zrozen coby lovec. Tedy - on se i dříve tvářil jako lovec. Jakmile někde něco šustne, přísně se ohlédne a když to šustne podruhé, pokrčí pravou přední tlapu - je to podobné gesto, jako když komtesa pokrčí malíček, když se chápe stříbrnými kleštičkami kostky cukru. Jenomže to něco jiného znamená. Někde něco je, nějaká kořist, nejlépe tygr.