ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Malomocná ČSSD
Po loňských volbách mnozí experti nedávali Špidlovu koaličnímu kabinetu příliš velkou šanci - a to kvůli programové neslučitelnosti a nespolehlivosti koaličních trpaslíků US/DEU a KDU-ČSL. Po 10 měsících vlády, po debaklu v prezidentských volbách, po hlasovací porážce v minulém týdnu, kdy vládní koalici neprošel ve Sněmovně ani jediný zákon, a konečně po Rusnokově rezignaci z poslaneckého postu, jež se stala hlavním vnitropolitickým tématem tohoto týdne, je ale jasné, že malomocenstvím trpí sám koaliční obr - ČSSD.

Kdykoli z důchodcovského azylu do médií pronikne Zemanův hlas, expremiér a expředseda ČSSD si neodpustí připomenout, že to byl on, kdo explozivně zvýšil stranické volební preference z 8 až na 33 % a přivedl sociální demokracii k moci. To je nepochybně pravda, avšak právě v tomto "rychlokvasném" procesu spočívá její dnešní pokročilé malomocenství, takže Špidlovi nezbývá nic jiného než "uhnívající údy", jako v případě Rusnokově, amputovat.
Jestliže srovnáme vývoj politické scény po Sametu, pak skandály ODS byly, eufemisticky řečeno, přirozeně ekonomické a časem zdravě "vyhnisaly", kdežto skandály ČSSD páchly a stále páchnou mnohem odpornější přiboudlinou - viz aféry "Bamberk", "Olovo" a "Srba" - což svědčí o skrytém zahnívání, jež má nepochybně původ v Zemanově procesu zrychleného kvašení této strany.

Ještě jako premiér Miloš Zeman s oblibou hovořil o 4koalici jako o slepenci a jejích politicích jako o zombiích. Avšak, jak říká přísloví, v domě oběšencově se nemá mluvit o provaze, neboť právě Zemanem rychle vykvašený socdemácký bumbrlíček se v těchto dnech ukazuje jako účelový slepenec, na jehož vzniku měli nemalý podíl takoví lidé jako Šlouf, kteří se zombiemi stali ihned po Listopadu 1989.
Zde má původ současná malomocnost ČSSD, neboť to, co se v nejsilnější koaliční straně děje, se vyznačuje hlubšími kořeny, než aby se jednalo o běžný frakční boj, a Špidla postrádá Zemanovy schopnosti, aby ukočíroval svým předchůdcem jednorázově vytvořený stroj pro převzetí politické moci, který se jenom shodou okolností jmenuje ČSSD - ten nesourodý konglomerát poslanců a politiků, z nichž někteří by se lépe cítili s párem třešniček na klopě a další, zcela protichůdně, vidí stranickou budoucnost ve spolupráci s ODS.

Miloš Zeman je inteligentní člověk a předvídání budoucnosti měl dlouhá léta v popisu práce. Takže není od věci předpokládat, že si jednorázovosti politického stroje, který vytvořil ze součástek ber kde ber, byl dobře vědom a proto loni na jaře odešel ze scény. Nezdařený pokus o získání prezidentského úřadu pak prokázal, že patřičná tlačítka a páky se porouchaly ještě dříve, než Mistr předpokládal.
Malomocenství je nakažlivé a pokud v čele státu stojí malomocenstvím se rozpadající stroj, hrozí, že se touto chorobou nakazí celá společnost. Jestliže vláda do konce roku padne, nebude to kvůli koaličním trpaslíkům US/DEU či KDU-ČSL, ale kvůli malomocné ČSSD. A bude to dobře, neboť takto nakažená strana by měla být oddělena od vládnutí, a, pokud vůbec někam patří, tak do leproserie opozice.

Mrož

RODINA A PŘÁTELÉ: Děti a alkohol
Výjev ze včerejška. Dějiště - pražské sídliště Háje, kousek od kina Galaxie, čas - dvě hodiny odpoledne. Jdu po chodníku, proti mě rodinka. Maminka, tatínek, ten vede za ruku holčičku asi desetiletou, hezounkou brunetku s taškou na zádech. Maminka vypadá jak uchazečka v konkurzu na hajzlbábu, tatínek je nametenej jak sova pálená.
Tedy, když napíšu nametenej, tak tím opravdu nemyslím, že měl špičku, že byl veselej, že měl v hlavě. On byl zbouranej jak Betlémská kaple, nebo taky byl na šrot. Ženština po jeho boku vypadala na to, že ve stejném stavu byla včera večer a bude dnes večer.
Holčička s taškou na zádech capala a tatínka si nevšímala. Zřejmě to byl u nich v rodině normální jev. Byla, jak jsem se zmínil, hezounká, čistě oblečená, prostě - řádná holčička. Ten kontrast byl až dojímavý. Ona prezentovala v té rodině "pozitivní deviaci", jak napsal kdysi Miloš Zeman. Jak dlouho jí to vydrží?

Kdysi dávno, když já chodil do školy, paní družinářka poučovala moje spolužáky: "Neffovi rodiče jsou notoričtí alkoholici a on bude taky notorický alkoholik." No, netrefila se úplně, moji rodiče notorici nebyli, jenom normální ožralové, což do jisté míry platí o mně, rozhodně nejsem žádný abstinent. Přenáší se to z rodičů na děti? Těžko říct. Myslím, že rodinný alkoholismus nějak u nás v rodině vyprchal. Někde nevyprchá, nejsou na to recepty.

Což mi připomnělo příhodu jednoho známého. Přišel domů nametenej - z procházky se synkem. Šel s ním do parku do Hvězdy a zapadl do zahradní restaurace s partou kamarádů.
"Dobytku vožralej, pustím tě s klukem a ty přijdeš zřízenej jako prase!"
"Tatínek není dobytek!" hájil otce synek. "Já byl s ním a viděl jsem, že pil jenom takhle malinký pivíčka!"
A naznačil, jak asi je veliký poctivý český panák.