ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Soud o Spejbla a Hurvínka
Za mírně pobaveného zájmu části veřejnosti proběhl soud o autorských právech na postavy Spejbla a Hurvínka. Pokud si kdo myslí, že to jsou postavy Josefa Skupy, mýlí se. "Postavu Spejbla vymyslel a vyřezal Karel Nosek," vysvětluje ředitelka divadla S+H Helena Štáchová v Lidových novinách. "Hurvínka vymyslel a vyrobil synovec Karla Noska, Gustav, a přinesl ho do divadla Skupovi jako překvapení," pokračuje. Na otázku redaktorky Marie Homolové, jak to, že vždycky označovali za jejich otce Skupu, Helena Štáchová odpovídá:
"Samozřejmě. A budeme to dělat dál. Z trojice jejich otců byl tím prvním, ale ne jejich autorem. "
V autorském právu se objevil nový pojem: otcovství. Tímto otcem není autor, ale... kdo vlastně? Ponechme pokusů o žertování na téma, jak se stát otcem Spejbla a Hurvínka a kdo by musel býti matkou, aby z kopulace vzešla taková dítka. Otec je zřejmě ten, o kterém si všichni myslí, že je autorem, ale není autorem, protože je... otcem.

Takže se může ukázat, domnívám se, že Jiří Trnka je sice otec, ale není autor loutek z filmů Jiřího Trnky. Vždyť takového ponocného například nevymyslel. Ponocní, to byli veřejní oudové za starých časů, nikdo na ně nemá copyright. Loutky Trnka bezpochyby nevyrobil, šatičky na ně neušil, bůh ví, jestli by dokázal navléknout do jehly nit!

Všimněte si, prosím, že nezpochybňuji rozhodnutí soudu, který práva na Spejbla a Hurvínka neurčil ve směru dědictví po Josefovi Skupovi, ale ve směru divadla Spejbla a Hurvínka, tedy ke skupině lidí, kteří žijí z toho, že kdysi dávno Josef Skupa... počal Spejbla a Hurvínka. A dokonce ani nezpochybňuji dobré úmysly a záměry Heleny Štáchové a jejího divadla. Jen je mi divný ten právní pojem otcovství.

Doufám, že na plakátech a v programech a v propagačních materiálech bude nadále psáno Spejbl a Hurvínek, světoznámé postavy autorů Karla a Gustava Noskových. Pokud by tam, bylo psáno, že to jsou Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy, bylo by to cosi jako přiznání falešné hry, vždyť Skupa není podle všeho autor, tak jak by bylo možno se jeho jménem zaštiťovat? Leda že naši poslanci neschválí novelu autorského zákona, která pevnými svazky paragrafů ukotví právní pojem otec ve smyslu autorského práva - vůči dílu pak budou vztahy dva - otcovský a autorský a dědit bude možno pouze autorství, kdežto jakmile půjde o autorství, vlastnictví přijde na toho, kdo si vlastnictví dřív zaregistruje a takové vlastnictví pak bude mít přednost před dědictvím. Ovšem to by musel parlament schválit v zákoně. Zatím je to jenom kuriozita.
Jsem zvědav, zda divadélko Spejbla a Hurvínka v tomto smyslu učiní dosti silnou loby a dokáže práskat parlamentem o zem tak, jako to dokázal Telecom nebo TV Nova.

RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála pro keř zvaný vilín
19. února jsem se tu zmiňoval, že vilín kvete "už tři neděle, možná měsíc". Kvete nadále. A nejen to. Začal vonět!

Je to podivuhodná dřevina. Objevili jsme ho s Míšou kdysi v parku v Průhonicích. Několikrát jsem se pokoušel ho na zahradě pěstovat, ale teprve v posledních nějakých deseti letech se to daří. Jeho parádní číslo začíná v polovině ledna, bez ohledu na to, zda je mráz a sníh. Má holé větve - a najednou z něho vypučí kvítka, spíš fousky, žluté pápěrky. Marně si kladu otázku, k čemu slouží tahle kvítka. Pokud jsem v hodinách biologie dával pozor, květy lákají hmyz a slouží jako prostředek k opylování. Copak v lednu létá nějaký hmyz?

Vilín je - na mé zahradě - rekordmanem v tom smyslu, že kvete nejdřív. A pak taky kvete nejdéle - blíží se konec března a květy nejenže neopadávají, květy se rozvíjejí! Navíc začaly vonět.

To je další znamenitá vlastnost tohoto keře.
Zdá se, že vše co dosud předváděl od poloviny ledna byla jen "selfpromotion", propagace sama sebe. Jeho kvítka měla efekt toliko dekorativní. V pusté zahradě působí oblak žlutých kvítek jako zjevení.
Jenže teď už má konkurenci, tu a tam se něco bělá nebo žlutí, kvetou krokusy, kvete podběl - kdo by obdivoval vilín?
A vilín nasadil další zbraň, vůni. Snad jen kalina dovede na zahradě vonět tak silně. Výkon si zaslouží obdiv. Za chvilku se i vilín oblékne do zeleného a bude z něho obyčejný keř - až do poloviny ledna 2004, kdy svoje představení spustí znovu.

PSÍ PŘÍHODY: Zvědavost až příliš intenzivní
Cíl mého včerejšího nákupu byste neuhádli: umělé květiny. Copak si zařizuju hospodu?
Nikoli. Vytvořil jsem si zátiší, které používám k pořizování referenčních snímků pro moji webovou stránku o digitální fotografii Digineff. V zátiší je zakomponována tabulka s čárovými obrazci, pak jedna moc hezká panenka, kterou jsem uzmul mé dceři Ireně - vrátím neumatlanou a nepotrhanou (bodejť by ne, ta by mě prohnala!) a pak jsem do toho vložil umělé ovoce a květiny.