ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Proč volit Václava Klause
Komentátorovi pochopitelně nepřísluší funkce radila ve věci volby čehokoli a kohokoli. Navíc je podle mého přesvědčení Jan Sokol po všech stránkách cti hodný muž, a bude-li zvolen prezident, bude naší zemi sloužit usilovně a s dobrým efektem. Pro jeho volbu je mnoho dobrých důvodů, nicméně mým úkolem je shrnout důvody pro volbu jeho soupeře, Václava Klause.

Tak především je prezident republiky figura vrcholnou měrou politická. Bylo by tedy přirozené, aby funkci zastával člověk v politice hluboce zakotvený a ve vrcholových funkcích zkušený. O zkušenosti Václava Klause není třeba se rozepisovat, nicméně mě překvapuje, jak málo se analyzuje jeho fungování v roli předsedy poslanecké sněmovny. Právě zde totiž osvědčil to, co od hlavy státu čekáme, totiž komunikativnost bez ohledu na stranickou příslušnost. Klaus se tehdy v pravém slova smyslu vžil do této role, a to dává reálnou naději, že podobně se vžije do role prezidenta a nebude protežovat jedny na úkor druhých. A že by prezident toto dělat mohl, ukázala zkušenost z éry Václava Havla.

Prezident je figura politická. Vedoucím politikem se člověk nestává odměnou za mravné chování a projevenou inteligenci. Pozici si musí vybojovat. Jakmile ji získá darem, nebo do ní vplyne jaksi shodou okolností, neboť nebylo jiného zbytí, bude v ní nesvůj, bude vratký, bude dělat chyby - pro příklady bychom nemuseli chodit daleko. Klausovi se vyčítá bažení po vrcholné pozici. Jaká pošetilost! Vyhrál někdy maratón někdo, kdo si zuřivě nepřál vyhrát maratón?

Podle článku 63 Ústavy prezident zastupuje stát navenek. V nadcházející éře se zásadním způsobem bude měnit podstata naší státnosti. Nedávný střet s Chiracem byl názorným představením toho, do čeho jdeme. Bohužel, tato epizoda naznačuje, že argumenty euroskeptiků neleží na vodě. Klaus není euroskeptikem v tom smyslu, že by vstupu do Unie . Je ovšem dostatečně sebevědomý až sebestředný, navíc v politickém labyrintu Unie orientovaný, aby dokázal čelit osobám a silám, které by chtěly naši zemi posadit do kouta, kdež by měla "příležitost mlčet". Klaus příležitosti mlčet nevyužije, o tom není pochyb.

Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný. Tak zní třetí odstavec článku 54 Ústavy. Proto ten princip "zavázanosti někomu" je problematicky aplikovatelný. Prezident bude zavázán, jen bude-li chtít být zavázán. Pokud Klaus bude zvolen, pravděpodobně se o to zaslouží i komunisté, a jak se ukazuje, i segment poslanců z vládní koalice, i ze sociální demokracie. Toto nejsou handly. Jakmile prezident bude zvolen, coby "handlíř" může zatáhnout roletu. Čo bolo, to bolo, terazky som prezidentom, může říci, když na roletu někdo zabuší. Což vědí ti poslanci mimo tábor ODS, kteří ho budou volit. Čili ne kvůli handlu, ale asi kvůli tomu, že cítí odpovědnost vůči volbě, vůči úřadu hlavy státu a vůči státu. To, že si Klaus dokázal získat i hlasy ze stran protivníků, i to je známka toho, jakou míry důvěry dokáže vzbudit, že bude dobrou volbou.

RODINA A PŘÁTELÉ: To byla rána!
Parkoval jsem dnes ve veřejné garáži pod Village Cinemas na Smíchově. To byla rána! Naštěstí jsem ji nevyvolal já. V pohodě jsem zaparkoval a šel z garáže pryč, když dovnitř zajel veliký jaguár. U volantu slečna. Řídila jednou rukou, v druhé držela mobil. Takže je jasné, jak to probíhalo a nakonec dopadlo.

Kdybych byl natáčen jako svědek týmem TV Nova, vyprávěl bych:
"Já na to TAKLE koukal, jak vona tam jede, a říkal jsem si, no todle, to přece neni možný, tam se nedá zaject! A vona jela a já koukal jak ten naleštěnej bok jaguáru je pořád blíž sloupu, eště se to dalo zastavit, kdyby vona jen koukla do zrcátka na pravý straně, jenže vona furt jen mlela pantem do toho telefónu, a ten bok jaguáru zlehka líznul ten sloup, i teďko by se to dalo zastavit a na boku by byla jen tečička nebo čárčička, a to se ztratí v tlačenici, ale vona jela dál a ozval se dutý zvuk jako kdy se valí prázdný sud od melasy na nakládací rampě cukrovaru a já si řek, no todle, takovej krásnej jaguár, stačí pár chvil kecání do mobilu a jaguár je v hajzlu."

A oni by to vystříhli a bylo by:
"Stačí pár chvil kecání do mobilu a jaguár je v hajzlu."
Ledaže by zrovna měli kampaň nějakého toho mobilního operátora.

Jistě, nic se dohromady nestalo, ty dveře se dají opravit, nějakých těch mizerných dvacet, třicet litrů to zmákne, že jo...
Ale obecně vzato, jsou ty mobily za volantem strašné svinstvo.
Dnes mě taky málem sejmul na křižovatce chlápek s mobilem u ucha!
Ještě štěstí, že se při psaní nedá mobilně telefonovat...

PSÍ PŘÍHODY: K vrcholům negalantnosti
Jakmile máte psa, musíte slovo "trapnost" vyškrtnout ze slovníku. Když váš pes bude obtěžovat dámu, budete rádi, když dáma přijme hru na "roztomilého pejsánka". Je ovšem třeba ho náležitě pokárat, aby dekórum zůstalo zachované.

To jsem ovšem uvedl poměrně jednoduchou modelovou situaci. Někdo je situace nepřehledná a složitá.
Kupříkladu dnes ráno. Bart pobíhá po trávníku a zkoumá novinky. O jeho počínání se zajímá psí slečna.
Načež dojde k čemusi nevyhnutelnému. Bart zvedne nohu, aby se podepsal na keřík a slečna, mladá a nezkušená, strčí hlavu rovnou do proudu inkoustu, abych zůstal věren příměru.

Strnulá majitelka, novicka ve věcech psů, strnule přihlíží.
"No ne... Von jí... dočista hlavu!"
"Dočista dočista," přisvědčím. "To je hned. To se stane, ni nevíte jak se to přihodilo."
Což je svatá pravda. V blízkosti psů je třeba zachovávat pravidla obezřetnosti, jakmile je popadne podpisová mánie.

Dáma pokračuje v konverzaci, ale je vidět, že jí otřes vrtá v hlavě. Naše Daisy... a von jí... dočista hlavu, táhne jí myslí. Bart pobíhá a očichává a podpisuje, Daisy taky běhá a čmuchá.

Dáma s e po ní ohlédne a zjistí, že Daisy něco žvýká.
"Ukaž? Co to máš! Dej to sem."
Daisy poslechne, pustí předmět, který žvýká, a dáma najednou drží v ruce něco, co by do jemné dámské ručky věru nemělo patřit.