ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vytáhněte lupu a hledejte giganta!
Po páteční volbě prezidenta nastala poněkud komická situace.

Prezident zůstal nezvolen. Po celý víkend se ozývají z nepřehledných kulis politické scény hlasy volající po nové osobnosti. Vůdci národa možná nafasují zvětšovací skla a budou teď po čtyřech lozit a koukat pod postel nebo do špajzu nebo pod skříň v naději, že naleznou giganta, skrčeného, leč připraveného uchopit praporec, vyšvihnout se na kůň a vést národ k novým vítězstvím.

Těžko se nesmát, když slyšíme novopečeného unionistického šéfa Petra Mareše, jak zcela vážně vykládá před rozhlasovým mikrofonem, že Václav Klaus je zcela nevhodná figura, protože by rozložil naši politiku. Jestli je něco symbolem rozkladu, pak je to práce Unie svobody, která už má tak nezřetelné kontury, že nevíme, kde začíná a končí, co chce a co nechce - v tom posledním je jasné, že ji nechce volič, protože její preference se propadly někam do suterénu. Takže je k popukání poslouchat kázání o rozkladnosti právě z úst muže, který se chopil kormidelního kola ne Titaniku, ale bárky s dírou v boku. Poctivější by bylo, říci: Nenávidíme Václava Klause, až se zalykáme, nenávidět ho nepřestaneme a raději politicky pomřeme, než bychom mu dali hlas - to by bylo poctivé krédo, a taky asi jediný program této stolní společnosti, která ještě nedávno byla politickou stranou.

Komedie v sociální demokracii není o nic méně komická. Po Vladimírovi Špidlovi chtějí, aby se znal k politické odpovědnosti za to, co se stalo.
Připomíná to motiv k dnes už klasické sci-fi komedie Zpět do budoucnosti. Tam je situace ,e kdy plachý nevýbojný člověk půjčil agresivnímu buranskému sousedovi auto, ten mu ho vrátil nabourané a ještě mu vynadal, že to blbý auto má mrtvý úhel zrcátka. Nuže, vysvětlím podobenství:
Celý ten nesmysl s odchodem do politického důchodu (nikdo soudný mu nevěřil) si vymyslel Miloš Zeman. V důchodu nebyl ani minutu, celou tu dobu prostřednictvím nastrčených lidí, v jejich oficiálním čele je Zdeněk Škromach, podrážel předsedovi své strany nohy. Další nesmysl s referendem a s neúčastí v první volbě si vymyslel - Miloš Zeman. S ohledem na tyto dva nesmysly, referendum a Zemanovu neúčast, došlo k nesmyslu třetímu, nominaci Jaroslava Bureše. Špidlova odpovědnost rovná se nule. Po Burešově fiasku nastoupil na scénu zeman a choval se tam jak mu velí naturel - jako arogantní křupan, ani za to nenese Špidla odpovědnost. Zeman se vrhl do náruče bolševikovi, slíbil závěrů zrušení Bohumínského sjezdu (neměl na to právo, Špidlova odpovědnost žádná), mnohé kteří by ho eventuálně i volili tím proti sobě popudil, korunu tomu nasadil arogantním a přihlouplým kandidátským projevem, načež prohrál na celé čáře v prvním kole a zbaběle utekl z Hradu, čímž definitivně selhal jako politik i jako chlap. A po tom všem má někdo tu drzost žádat po Špidlovi počet z politické odpovědnosti.

Ta je jen jedna - a vraťme se k příkladu z filmu. Ten hodný pán neměl žádné auto hovadovi sousedovi půjčovat. A Špidla měl bouchnout do stolu už na jaře. Jestli to neudělá teď a jestli přistoupí na zemanovsko - šloufovskou hru, místo aby zametl s pátou kolonou, která přivedla sociální demokracii na kraj bažiny, pak je chudinka, která opravdu nemá ve vrcholné politice co dělat a ať jde někam dělat knihovníka. I to je poctivá práce.

RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála startovacích kabelů
Motoristé vědí, co to je. Je to dvojice silných kabelů s velkými mosaznými chňapáky na konci. Lze jimi propojit dva automobilové akumulátory a nastartovat auto s vybitou baterkou. Nikdy jsem startovací kabely neměl - a potřeboval jsem je jen jednou, když jsem vybil baterku v Aix-en-Provence. Kabely jsem si půjčil v hotelu a úplně shodou okolností, jakmile jsem přišel k autu, se moje sousedka v řadě zaparkovaných aut (parkovalo se kolmo k chodníku, taky náhoda) chystala odjet. Díky těmto náhodám a kabelu jsem mohl nastartovat a odjet - jinak bych se musel odstěhovat do Aix-en-Provence.

Startovací kabely jsem si koupil loni na jaře v hnutí mysli. Koupil jsem je, odvezl domů a chystal se uložit je v garáži. Pak mi ale došlo, že v garáži jsou mi plat prtné, takže jsem je dal do kufru auta, kde zvyšovaly úroveň bordelu nad únosnou mez. Před týdnem mi volal Ivan Gentleman, jestli nemám propojovací kabely. "Jistě,že mám," chlubil jsem se. Jsme skoro sousedé, byl jsem u něho na to tata a za minutku jeho auto už bublalo. Včera volal znovu.

Stávám se Zeleným Nebojakým Andělem, kabelovým zachráncem! Byl jsme u něho na to tata. Už stál nad otevřenou haubnou a kroutil hlavou: měl baterku jenom rok starou, od firmy Bosch. Není nejmenší důvod, proč by měla trojčit.
Jenomže trojčí.-
Pomocí kabelů jsme ji zkrotili, auto nastartovali,. Vrátil jsem se domů.
A dneska ráno - moje baterka si klekla, místo aby roztočila startér jen huhlala a sípěla. Takže, žádný Zelený Nebojaký Anděl, sám sobě jsem zachráncem!
Co bych si počal, kdybych ty kabely neměl? Asi bych volal Ivana Straku, to je šikovný člověk, ten by je mohl mít, ale tuším, že nemá...

PSÍ PŘÍHODY: Počasí pod psa - ke psí radosti
Kdyby tak bylo hezky! Mám doma dva foťáky pro testování pro Digineff, vyrazil bych ven a fotil bych. Tím spíš, že v IDIFu chystáme novou knihu Jak fotografovat a potřeboval bych nové fotky jako Bart drbání.

Barta bych na procházku - kdyby na mě dělal smutné oči - vzal taky.
Jenže v tak hnusném počasí nemá cenu dělat fotky, Ty mohl dělat leda tak Mistr Sudek, a do něho mám věru daleko. Já potřebuju počasí kýčové, pohlednicové, se sluníčkem.

V kině nic pořádného nehrají, na výstavu se mi nechtělo - a pes na mě dělal smutné oči!
Řešení se našlo k spokojenosti obou.
Nalil jsem si skleničku whisky, na počítači spustil DVD film Čistá duše (skvělý film, propásl jsme ho v kině, vřele doporučuji aspoň na kazetě), načechral jsem si polštář a deku, abys si na gauči udělal křesílko - a Bart si lehl vedle mě, stočený o klubíčka.

Tato kombinace, doplněná příjemně naladěným radiátorem ústředního topení, je ideální pro sobotní pohodu.

Kdyby venku pršelo, možná, že by pohoda byla ještě lepší.Člověk ale nemůže mít všechno.

Ještě k tomu Bartovi v posteli - on skutečně není postelový typ, neleze na gauč, jak to jiní psi dělávají. Není to jeho místo - cpe se tam jen někdy zrána, kdy toho používá jako vypuzovacího prostředku. Ale i když ho chci podplatit a uhnu mu a udělám mu místo, jen mi olízne nos, seskočí a domáhá se procházky.