ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nenápadný historický den
Venku už je tma, lidé shánějí dárky, přes den drobounce sněžilo, děti se hrnou do kina na Harryho Pottera... vůbec nic nenaznačuje, že je dnešek historický den. A přece je, protože dneškem by měl začít konec vstupního martýria, přešlapování v předsíni Evropské unie. Ne, pravdu nejsem euroskeptik, a když slyším řeči o "evropském socialismu" a pak jedu do Francie nebo do Německa, říkám si, hrome, tak takový socialismus bych bral! V Kodani začíná summit Evropské unie, premiér Špidla do Kodaně pojede zítra... Asi je to správné a přirozené, že nic nenaznačuje, že je dnešek historický den. Když něco začíná s fanglemi a fanfárami, obvykle to skončí skřípěním zubů. A návrat do Evropy - a to skutečně bude návrat do Evropy, vstup do EU - má asi být všední a neokázalý, protože je přirozený. Prostě se vracíme tam, kam jsme odjakživa patřili a kde jsme po staletí byli. A to je dobře.

RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger jde do kina
12. prosinec měl vstoupit do historie jako den, kdy se bude poprvé veřejně promítat druhý díl Harryho Pottera. Je to asi čtrnáct dní, co jsme o tom rokovali s přáteli a dohodli se, že půjdeme do kina v tento první slavný den společně.
Nabídl jsem se, že všem opatřím lístky. Bydlím kousek od multikina Village Cinemas (Anděl), v podzemí kina je garáž a často tam parkuju. Není tedy problém, zastavit se v kase a lístky koupit.
Přátelé na mě hleděli ne zcela bez podezření v oku, protože oniskutečně chtěli do kina. Trochu se mě svou nedůvěrou dotkli.
"Já vám ty lístky koupím dnes," řekl jsem, tehdy před čtrnácti dny. A tak se stalo.
Zaparkoval jsem v garáži, šel do kina, oslovil kasírku, že chci deset lístků na Harryho Pottera na dvanáctého v 17.40.
I ona se na mě podívala podezíravě.
"Ale to bude stát 1490 korun," řekla.
Čímž naznačila, že bych musel po polnicích nasbírat metrák flašek od piva, abych potřebnou sumu schrastil.
"Vzhledem k tomu, že jeden stojí 149 korun," řekl jsem velmi sarkasticky, "shledávám výslednou sumu patřičnou a adekvátní." A abych dokázal, že nejsem jen tak nějaká guma, žádal jsem lístky do řady J, protože ta je známa tím, že se v ní dají natáhnout nohy.
Minulý týden jsem se s přáteli sešel znovu a lístky jim předal a inkasoval od nich peníze.
Dnes v poledne jsem obědval se synem a sdělil mu, že vpodvečer jdu na Harryho Pottera.
"Bude vyprodáno," řekl.
"Mám lístek už čtrnáct dní."
"Fakticky?" podivil se. "Ukaž."
Prohledal jsem peněženku,. Lístek byl pryč. Prostě - nevím kam se poděl. Byl fuč, byl v čudu.
Takže nezbylo, než jít ke kase znovu. Koupím si libovolný jiný lístek a přiřadím se k přátelům a sednu si na to volné sedadlo v řadě J. Pravda, zaplatím za podívanou dvojnásobek, ale zažil jsem mnohem horší ztráty.
Slečna v kase pravila:
"Nakloňte se ke mně."
To nebyla milostná výzva: chtěla, abych se podíval na displej zobrazující sedadla. Předpokládal jsem, že to nebude povzbuzující podívaná - na skoro vyprodané hlediště.
"Mně je to jedno, kam mi dáte lístek," řekl jsem.
"Ale já mám už jen úplně v předu!" řekla.
"Já jsem ztratil svůj lístek a potřebuju teď jiný, aby mě do kina pustili a sednu si na své sedadlo, k němuž jsem lístek ztratil."
Půvabný pohled na žasnoucí mladičkou kasírku!
"A pamatujete si řadu?" zeptala se.
"Pamatuju. Byla to řada J," řekl jsem.
Pohlédla na displej, pak na mne. V očích podezření.
"Ale ta je úplně vyprodaná!"
Proč se na mě všichni koukaj tak podezíravě?

O pět hodin později
Právě jsem se vrátil z kina. Rameš řekl:
"Příště pudem na dětskej film od deseti a ta krvák od pěti."
Moudrá slova! Dětičky, a že jich v kině bylo plno, se nudily a smály když někdo řekl "shořel mi pták" (shořel kouzelníkovi bájný opeřenec Fénix) a film neměl tempíčko a Harry Potter zestárl a stal se z něho ustaraný adolescent. Ale jděte na to, je tam několik osvěžujících momentů - například létáním automobilem Ford Anglia.
A neztraťte lístek.

PSÍ PŘÍHODY: Kocouři nejsou, Barte
Už několikrát jsem tu psal o tom, že kocour ze sousedství vysedává na pergole na naší zahradě (naposledy o jeho "adrenalinovém sportu"). Kdykoli jde Bart pod touto pergolou, zastaví se a zkoumavě hledí vzhůru - ať jde tím či oním směrem.