ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nevinné děti by potřebovaly napráskat
Trestní odpovědnost mládeže pod patnáct let? Vláda tomu řekla dnes svoje "ne". Takže budeme i nadále pohlížet na čtrnáctileté zloděje, lupiče a rváče jako na nevědomá skotačící děcka. I když si nemyslím, že více kriminálů znamená automaticky více bezpečí. Je to začarovaný kruh. Kdepak asi začal? Asi tenkrát, když pádná otcovská pravice, případně vyzbrojená rákoskou, vyšla z módy. Dobře umístěný pohlavek ve správně načasovanou chvíli mohl - po mnoha letech - ušetřit jednu vězeňskou celu, aby zůstala prázdná. Opravdu, vyšlo to z módy... Když po sobě tyhle řádky čtu, připadám si jako zarputilý žlučovitý kmet hrozící ručkou zchromlou revmatismem. Takže skončím vlídněji - trestání dětí vyšlo z módy, zločinnost dětí přišla do módy. Docela přirozeně, jako že se zeměkoule točí. Jo... a včera jsem si všiml prvních zabedněných výkladních skříní v centru Prahy. Taky řešení - bednění místo včasného pohlavku...

Mimochodem, postřeh z pondělního odpoledne: Praha je skoro ylidněná, po ulicích se dá jezdit, v tramvajích není narváno. Neměl by se ten sumít prodloužit?

RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání u kasy v sámošce aneb Sůzin hlas
Tohle bylo neobyčejné setkání... dokonce s kasírem v sámošce! Stalo se to minulý čtvrtek, kdy v poleddne vylezlo sluníčko a řekl jsem si, že trochu provětrám sebe a Sůzu, moji motorku Suzuki. Na chvilku mi dokonce zatrnulo - Sůza enchtěla nastartovat a už jsem si myslel, že máme v garáži geopatogenní motofobní zónu, protože Davidův Blejd den před tím taky nechtěl nastartovat. Nakonec ale chytla, a udělal jsem maličký okruh směr Jinonice - Ořech - Rudná a zpátky. Do motocyklových análů jsem nevepsal žádnou smělou výpravu.
Na zpátečné cestě jsem se zastavil na okraji Prahy v sámošce, abych si koupil chleba a kus sejra. Představoval jsem si: vlítnu dovnitř, popadnu cleba a sejra, zaplatím a vypadnu.
No ale: dvě kasy, přede mnou baba s nabitým vozejkem, přešel jsem k druhé kase, tím jsem porušil příkaz nikdy nevstoupíš do druhé fronty, protože baba s plným vozejkem byla najednou odbavená a v mé frontě se to nějak zaseklo a koukám, v kase nesedí kasírka ale kasír. Mladý chlapík, sympatický, s bradkou.
Konečnějsem se k němu dostal. Kouknul na mě, na moji bundu, kožeˇbnáky a červenou arai přilbu pod paží.
"Je zima na motorku, co?"
Vysvětlil jsem mu, že nosím kukličku na hlavu a pod gatěmi že mám jégrovky a na kolenou nákoleníky s polštářkem. Chtěl vědět, jakou mám motorku. Když jsem mu řekl, že silniční, bylo vidět, že je spokojený.
"Já mám rád harleye... A lezou mi krkem ty japonský motorky, co si hrajou na harleye. Jakej má obsah?"
Řekl jsem mu to.
Potěšil jsem ho.
"Dvanáct set... Až pojedete, myslíte, že ji uslyším?"
"Určitě," slíbil jsem. o už jsem sbíral drobné do kapsy. Na mé místo nastupovala další baba s vozejkem.
Rozloučil jsem se a odešel. Venku jsem uložil chleba a sejra do schránky. Nasedl jsem, nastartoval a udělal maličké kolo, abych se vrátil před vchod do sámošky. Tam jsem zabral za plyn a trochu to voroštoval. Dveřmi nebylo ke kase vidět, ale ten Sůzin hlas musel kasír tam uvnitř sámošky slyšet. Oba, já i Sůza, jsme mu popřáli toho nejburácivějšího harleye, a odjeli jsme.

PSÍ PŘÍHODY: Spavost a nespavost
V noci jsem nemohl spát. To se o Bartovi říct nedá. Tedy, neměl bych to takhle veřejně proklamovat. Snad si to mohu dovolit v těchto dnech, kdy je venku policajtů víc než psů, jak se říká, a snad víc než zlodějů.
Večer jsem si dal dva koflíky müssli s jogurtem, a - málo platné, je to takový beton do žaludku, ve čtvrt na tři jsem se probudil a ne a ne usnout. Nakonec jsem po půlhodině vstal, odešel do koupelny a vytáhl ze skříňky prášek na spaní.
A Bart?
Ten zařezával, jako kdyby... byly tři čtvrti na tři.
Škoda, že nespavost nejde nějak sdílet.
Rád bych spal aspoň trochu tak důkladně a tak kdykoli a tak kdekoli jako Bart, a on by mohl ponocovat tak trochu jako já - a hlídat barák.
Sdílet to nelze.
Bart spal, dokonce tak trochu hlavou dolů: makovice se mu sesmekla z pelechu a ležel s ohrnutým uchem, hubu na koberci. Vůbec mu to nevadilo.
Ten psí život není někdy k zahození, obzvlášť v noci.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI