Jejich starosti na moji hlavu
Tak zní pointa známé židovské anekdoty, kdy pan Roubíček povzdeche:.“rád bych měl jejich starosti a Rothschildovy peníze, pane Kohn“. Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s novelou zákona o silničním provozu, čerstvě schválenou poslaneckou sněmovnou. Oč jde?

Napříště by města a obce mohly vyhláškou nařídit, aby taxikáři na jejich území skládali zkoušku ze znalosti češtiny a z místopisu dané obce. Aby byli schopni konverzace a znali město jako své boty. Změna je dílo poslanců Patrika Nachera a Roberta Králíčka z ANO s podporou ministra dopravy Ivana Bednárika. Hlasovali pro ni poslanci koalice a přidalo se k nim pár Pirátů. Sláva, bude pořádek, pokud novelu schválí Senát a samozřejmě, pokud města začnou taxikáře probírat. Teď je na místě povzdechnout si s panem Roubíčkem. Vaše starosti…

Tedy, nejde jen o čerstvé starosti. Koalice měla taxikaření už ve svém programovém prohlášení. Je to opravdu to, co nás nejvíc pálí?

Píšu z hlediska Pražáka, byť bydlím kousek za městem. Mám v živé paměti doby, kdy taxikaření byl soft organizovaný zločin. Do profese prolnuli veksláci, donašeči StB a pasáci kurev, mnohdy v jedné osobě. Sehnat taxíka bylo martyrium a s okradením jste mohli počítat jako s nevyhnutelným faktem. Dnes jezdí po městě šestnáct tisíc taxíků. Nechat se svézt za rozumné peníze není absolutně žádný problém. Nevlastnit auto a spoléhat se na taxislužbu vychází rozumně i finančně. Je to fungující služba.

Stinná stránka? Za volantem bývají cizinci, kteří někdy nemají ani ánunk o jazyku a o městě. Řídí se navigací v mobilu. Jsou lidé, kterým to dělá pupínky. Mně ne, přiznám se. Potřebuju se dostat z místa A na místo B. Na konverzaci mám jiné zdroje, taxikáře k tomu nezbytně nepotřebuju. A že jezdí podle navigace?

Nacher mě netrestej! Sám taky jezdím podle navigace, přestože opravdu znám Prahu jako své boty. Znalost města mi není nic platná, protože po dvou funkčních období pirátských dopravních experimentů je doprava ve městě tak zprasená, že se bez navigace neobejdu. Že jsou některé taxíky hodně omleté? Máte na výběr. Můžete volit levnější nebo dražší variantu a kdo chce vlídné zacházení, může volit kupříkladu Liftago. Je to prosté, dostupné, fungující, bez problémové.

Nezbývá než se přesunout od židovské anekdoty k aktuálnímu převládajícímu pravidlu pokročilého kapitalismu: jakmile něco funguje, zregulujte to.

K tomu bylo v tomto případě nakročeno pílí vládní většiny s pirátskou podporou. Taxikářů bude míň, zato ceny se zvednou. Ale bude ordnung!

Po obědě
Sedím na terase a piju kafe. Moc hezky svítí sluníčko. Nenechám se tím zviklat. Dnešek je hodně rozkolísaný. Jednou je hezky a za chvilku spustí déšť.
K tomu dojde vzápětí. Prší a já jen přemýšlím, jak dlouho to potrvá a jestli se zvedne vítr. Přiběhne Nora. Štěká. Stáčí čumák stranou. Je mi jasné, co mi chce říct. Někde na ulici je strašné nebezpečí.
"Běž se tam podívat," nabádám ji. Na ulici, toje na druhé straně domu. Prší docela dost.
Nora se na mě podívá.
Taková neodpovědnost, čtu jí v očích. Nejsem hadr na holi, abych v téhle domácnosti všechno zařizovala sama. Vrátí se dovnitř na svůj pelech. Znovu vyjde slunce a já dopíjím svoje kafe.