Deset tisíc lidí na dlažbu a jiné horory
Když se na domácí scéně neděje nic, co by stálo za fajfku tabáku, média ráda sáhnou po Otázkách Václava Moravce, politickém diskusním pořadu na ČT. Tak tomu bylo i o tomto víkendu, kdy jsme si zpestřili hodiny klidu čtením titulků, že Škoda auto propustí tři tisíce lidí a celkově že poletí deset tisíc pracovníků tak či onak spojených s výrobou malých vozů typu fabia, kterou bude muset v důsledku přijetí normy Euro 7 Škodovka přestat vyrábět.

Zmíněného pořadu se zúčastnil člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, expremiér Mirek Topolánek a europoslanec Marcel Kolaja, mimo jiné jeden ze čtyřech českých zástupců v EP, kteří hlasovali pro zákaz spalováků v roce 2035. Skutečnost je méně dramatická, na dlažbu nikdo neletí. Z debaty vyplynulo, že Euro 7 je ve stavu mírně řečeno nehotovém , v tomto smyslu ji nehájil ani poslanec Kolaja.

Debata u Moravce spadá do celé mozaiky debat o osudu automobilové dopravy. Z těch vyplývá, že opravdu se rozhodovací procesu v Evropské unii nápadně podobají socialistickému hospodářství minulého režimu. O něm mají lidé dnes falešné představy, že to bylo centrálně řízené hospodářství, kdy se z centra vydávaly direktivy a ty se pak celostátně plnily. Ve skutečnosti plánování bylo formální, podléhalo tlakům zájmových skupin, plány se upravovaly za pochodu zpětně podle reality a výsledkem byl zdánlivě organizovaný chaos vedoucí ke stagnaci. Přesně to, k čemu vede současné vedení EU celý kontinent. O úpadku svědčí čísla, stagnace je vidět ve výrobě i ve vědě a kultuře. Tanec kolem Euro 7 je ukázka stavu: není to nic jiného, než důsledek hysterické ideologie opřená o pseudofakta – i v Otázkách byl úsměvný moment, kdy poslanec Kolaja dovozoval s naprosto vážnou tváří, že u nás umře vedrem a vdechováním částic 9600 osob, což on má spočítané, Komise na to udělala výzkum.

Doposud měla na eurorealismus patent ODS a v jejích barvách dělá výjimečně dobrou práci Alexandr Vondra. ANO vydává v poslední době signály (Fiala nemá na signály patent), že je jí eurorealismus blízký. V této věci není znám názor Andreje Babiše: zatím vynikal tím, že neměl nikdy žádný názor, jen sledoval trendy a příležitosti. Nuže, stačí ještě několik takových panik, jako že deset tisíc lidí vyletí kvůli Evropské komisi, aby evropské téma začalo být zajímavé. Tady není diskuse o jakémsi odchodu z unie, to je téma opravdu jen pro extremisty. Na druhou stranu ale není možné nechat kontinent s půl miliardou lidí na hraní lidem, jako je poslanec Kolaja. Zatím to tak funguje a výsledky podle toho vypadají..

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Podceňovaná Gari

Večer mi chyběl pár set metrů, abych splnil denní limit nachozených deset kilometrů. V kuchyni jsem otevřel šuple s dvoukošem na odpadky, vzal ten na plasty a odešel jsem ho vysypat do kontejneru tříděného odpadu. Na zpáteční cestě mi docvaklo, že jsem šuple nechal otevřené. V kuchyni bude boží dopuštění, Gari si toho určitě všimne, všechno vytahá, rozhází…

Přidal jsem do kroku a hned zamířil do kuchyně. Tam bezvadný pořádek, žádné smetí na podlaze. Nahlédl jsem do koše na běžný odpad. Byl napůl plný, úplně nahoře svazeček uschlých karafiátů, hodila ho tam Ljuba. No vida, řekl jsem si, Gari si nevšimla otevřeného koše. To by se já za mlada nestalo.
Zašel jsem za ní do obýváku. Ležela způsobně na svém křesílku, hlavu mezi packami. Šel jsem nastávající nepozornou stařenku pohladit.
Mezi packami třímala dva uschlé karafiáty, pěkně nakousané a oslintané.