Společně proti covidu
O povinném celoplošném očkování se vážně ani neuvažuje a už je proti němu petice. Snažím se tyto glosy ladit neosobně, nenosím ničí triko a nekopu za žádný klub, berte to prosím jako vybočení z pravidla, když vyslovím osobní názor: myslím, že by plošné očkování bylo správné a prospělo by věci, nicméně je neuskutečnitelné. Z pandemie a celého cirkusu kolem ní se stala politická kauza – úplně nesmyslná, protože skutečné nebezpečí je jinde. Sledujte zprávy z Německa, už se zase halí do barvy, není hnědá ale zelená, na konci bude nevyhnutelně katastrofa, doufejme že jenom ekonomická, ale bůhví do čeho se bída přelije. Tím spíš, když hněv bude povzbuzen agresivní kulturou náboženského fanatismu, kterou si Němci s nadšením importují.

Zatím jsme před tím uchráněni, jako byli naši dědové ještě v roce 1935 se smáli legračnímu magorovi s patkou a knírkem. Bavme se tedy covidem, Němcům se ještě můžeme smát, oni sem vtáhnou pod duhovou vlajkou.. Užitečné, ale neuskutečnitelné, nelze to prosadit a už vůbec ne vynutit. Nemá cenu se tím zabývat. Dodám k tomu jen malý postřeh – moc nechápu, proč je antivakcinační atak veden zprava, čím víc napravo, tím je prudší. S tím se váže paradox. Rusy vedené, řízené, financované dezinformační weby podporují antivax a produkují 7/24 nepřetržitou záplavu lží a nesmyslů. Jenže na Rusy taky dopadají dezinformace, očkují se ještě míň než my s katastrofálním výsledkem, umírá nejvíc Rusů od světové války. Sami se snaží na svém území dezinformace potírat, ale vesele je exportují do Evropy. Doba je plná paradoxů.

Lánská groteska
Zkoušení Fialovy školní třídy pokračuje, Zeman si vybavil akvárium luxusním zlatě zdobeným stolem, kdežto žákovská lavice je nizoučká, aby cepovaný studentík musel na Velebnost vzhlížet. Vzpomněl jsem si při pohledu na to divadlo na starou veselou písničku:
V apartní skrejši / u pana Pejši / zkoušej se gejši.
Kterou gejšu náš Pejša povejší? A kterou Fiala na jeho příkaz vyhodí?

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Nejen Nora...

Stáří nikoho nevynechá, došlápne si i na Garinku. Je jí osm a to u psa už není věk první svěžesti. Ve formě zůstává, všechna čest! Ale ťukání se už ozývá.
Ťukání? Pěkné zabušení se onehdy ozvalo při ranním rituálu, kdy nasypu granule do misek, nejdřív Noře (je přítomna) a pak Garině (je přítomna nahoře v patře, válí se Noře v pelechu podle hesla „cizí pelech je lepší než můj“). Ona to slyší a přiběhne, občas počítám, za kolik vteřin to stihne, nejdelší čas byl sedm vteřin.
No a tentokrát bylo to zabušení, buch, buch, buch… Gari v tom fofru špatně šlápla a spadla na schodech. Noru už dlouho musíme snášet a vynášet, dělali jsme to i s Iriskou. Ne, nic se nestalo, ani po tom pádu nekulhala. Ale je to připomenutí, co ji i nás čeká.

Čtěte neff.cz.