A teď vážně
Evropští politici včetně Babiše lidem výrazně zdražili život, píše Lenka Zlámalová na Echu 24 (viz zde). Není pochyb o tom, že má pravdu, s tou výhradou, že nejde o pouhé zdražení. To se dá vydržet. Valí se ale na nás zásadní a absolutní změna životního stylu. Pokud vše půjde dobře, tak to bude jenom uskrovnění, snížení životního standardu. Vzhledem k tomu, že ale nikdy nejde nic dobře, hrozí zásadní krize systému s výhledem drtivého dopadu na politický systém. Hitlerův režim taky vznikl proto, že krátkozrací politici, Francouzi hráli prim, na základě o prsa vyhrané války se pokusili srazit Německo na kolena. Teď se pokouší na kolena srazit Evropu politická elita posedlá zelenou ideologií s německým aktivismem v čele: ano, po osmdesáti letech Německo prosazuje devastující ideologii.

Všimněte si, že opravdu upřímně bijí u nás na poplach motorističtí novináři, kteří pozorují, co se děje. Vyřazení vozu Škoda Fabia Combi z výrobního programu je varovné Mene Tekel napsané na stěnu. Brána do pekla má klíč a ten se jmenuje energetika. Politická svévole ji devastuje zdaňováním jedněch stávajících systémů výroby energie (uhlí) a sabotáží jiných (jaderná energetika). Ano, Babiš se proti tomu mohl teoreticky postavit, kdyby využil práva veta na summitu, ve kterém jsme na Zelený úděl přistoupili. Snad i tak přesvědčená aktivistka jako je Lenka Zlámalová v jádru duše musí vědět, co by muselo předcházet, aby se Babiš zachoval jako ten muž s igelitkou, který se postavil komunistickým tankům na Náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Msela by za ním stát politická reprezentace napříč politickým spektrem plus média. To se nedělo, neděje a dokud nenastane katastrofa, politici i média se budou tvářit, že se nic neděje. Paní Zlámalová svůj komentář končí slovy: Je skoro nepochopitelné, že opozice toto babišovské zdražování, které uvrhl úplně na všechny občany České republiky, vůbec nezvedá. Ale ono to pochopitelné je, proč to opozice nezvedá. Aby se proti Zelenému údělu postavil Babiš, plus – jak řečeno – česká politika a česká média, znamenalo by to postavit se proti převažujícímu trendu v Evropské unii a jakmile by tedy opozice začala otírat Zelený úděl Babišovi o hubu, musela by se postavit proti Zelenému údělu. Tak je to prosté.

Rozeznávejme: Evropská unie je nějaká struktura s nějakými institucemi a funkcemi, jsme jejími členy a nese nám to užitek. Kormidlo ale třímají levičáci a zelení fanatici. Když selhala „lisabonská strategie“ která měla vynést Evropu do čela světové výroby a inovací, tihle lidé si usmysleli, že se Evropa stane lídrem v boji proti klimatické změně. Toho chtějí dosáhnout systémem zdaňování, zákazů a preferencí obskurních technologií, prosazovaných aktivisty z ideologických hledisek. Toto je třeba pochopit a přijmout za své.

Nestačí takzvaně mít pravdu. V tomto médiu jsme bili na poplach v roce 2015 před důsledky ilegální migrace. Co se stalo? Uplynulo šest let, už se hrozí občanskou válkou ve Francii, napětí stoupá ve Španělsku, Itálii a Řecku a Evropa se opevňuje. Pozdě ale přece.

Bude se opakovat totéž. Kdo dnes bije na poplach si vyslouží nálepku eurofoba a putinovce a fašisty a homofoba. Budou se teď dít věci, politické procesy budou pokračovat. Zlomové rozhodování nastane možná zase po šesti letech. Bohužel asi ve péřové bundě u studeného radiátoru při svíčkách.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Bojíme se vosy

Někteří z nách onehdy chytili vosu, samozřejmě tlamou, a samozřejmě dostali žihadlo. Klonkrétně, zmíněný jedinec je Nora. Přes všechna varování, po deset let opakovaná: nech tu vosu, štípne tě. To se tedy stalo a co dál?

Gari s Norou mají svoje pelecho-křesílka u francouzského okna vedoucího na zahradu. Samozřejmě že občas nějaká vosa vletí dovnitř a když se tak stane, chce se dostat ven a po hmyzím způsobu leze po skle v naději, že v něm najde díru na svobodu (velmi lidské počínání, nemyslíte?). Nora okamžitě slézá s pelecho-křesílka a jde si stěžovat. Marné jsou námitky, že vosa má teď jiné starosti, než žihadlit nějakou paní Noru. Musím zasáhnout. Mám na to metodu – přiklopím vosu, papírkem uzavřu sklenici zespodu a vynesu vosu na svobodu.

Nastává klid? Ale kdepak. Nora nevěří, že nastal klid. Chodí po přízemku a tváří se starostlivě. Což naštěstí netrvá dlouho. Pejskové nejsou sloni, mají krátkou paměť, tedy, jak na co. Na přítomnost vosy Nora zapomene, ale že je vosa lezoucí po okně smrtelně nebezpečná, to si bude pamatovat do konce svých dnů.