Václav Klaus jubilující
Přinejmenším v duchu jsem se připojil ke gratulantům, kteří přáli v pátek Václavu Klausovi k jeho jubileu. Kalendářně ho slaví v sobotu, na dnech vskutku nesejde. Je dobře, že český stát měl v prvních třech dekádách své obnovené státnosti výrazné osobnosti. To, že Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman opravdu nejsou ze stejného kadlubu, to je jen důsledek toho, že to jsou výrazné osobnosti s trvalým zásahem do společnosti a hlubokou stopou v dějinách. Václav Havel se stal ikonouo pádu železné opony a konce studené války. Jeho idealismus souzněl s nadějemi, které tehdy převládaly. Václav Klaus přinesl do toho kvasu strukturu řádně fungující společnosti založené na svobodném trhu a standardní parlamentní demokracii. Jistě bychom k jednomu i druhému došli také, ale toho klopýtání by bylo víc. Role Miloše Zemana je aktuální, kdežto Havel i Klaus už svůj historický přínos završili. Zeman tu stojí jako hráz progresivistickému rozkladu západní kultury a civilizace. Jsme jeho současníci a ti vždycky vnímají hlavně ty nedostatky a přínos pochopí, až když je gigant pod drnem. Vidíme virózu nad korunovačními klenoty a kamarilu prokremelských slouhů kolem něho, ale jednou budeme říkat, chvála bohu, že ten Zeman vydržel až do počátku dvacátých let. Kdo ví, co nastane potom.

Aktuální je dnes Václav Klaus coby oslavenec. V mnohém ohledu pracuje coby muž v pozadí na podobném úkolu jako Miloš Zeman. Není vázán žádnou funkcí a nemusí dbát na protokol, hovoří volně a bez servítků. Jeho slova mnohdy provokují, response je individuální: někoho provokuje jeho KAŽDÉ slovo. Čas obvykle přitakal jeho prognózám, mnohdy pesimistickým. Je dobře poslouchat, co říká a ještě by bylo lépe podle toho korigovat činy.

Že se to neděje tak často, jak by bylo žádoucí, za to do velké míry může on sám. Miloš Zeman bojuje v přívalu progresivismu taky boj Moravana u Hvězdy, ale aspoň využívá slabosti Andreje Babiše a udělal si z něho aspoň částečného vykonavatele své vůle. Je tudíž v politické první lize. Václav Klaus se podivuhodně vyčlenil v politického reálu. Pokusil se v něm hrát jakousi roli skrze synka, ten ale vyměkl a z Trikolóry vypadl. Klaus tedy perlí na mítincích AfD v Německu a rozhovory dává Parlamentním listům a Xantypě. Je na okraji. Ale ani v tom nepodceňujme Václava Klause, kdo to kdy dělal, obvykle pohořel. Miloš Zeman taky objímal na Vysočině stromy a pak vplul do první ligy politiky v obrněném nafukovacím člunu gumáku.

K úspěchu bude potřebovat příležitost a pevné zdraví. Obé mu přeju.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Změna technologie

Tentokrát je na té příhodě – ze psího hlediska – pozoruhodné jenom to, že se jí pejskové neúčastnili. Ani Nora, a to je co říct, protože Nora je vždycky zvědavá, když se v domě nebo na zahradě něco děje.

Šlo o vyčištění spodního odtoku ze zahradního jezírka. Říká se tomu gule a je třeba to občas čistit. Máme na to metodu: čistím to já, nasadím si potápěčské brýle a Ljuba mě smetákem tiskne ze břehu, abych se nenořil ven. Takto i tentokrát. Ponořil jsem se, Ljuba se o mě opřela smetákem, tlačila mě ke dnu a já mohl pracovat. Nahmatal jsem odtok, ano, byl ucpaný řasami, tahám je tedy ven a najednou bum, rána, já vylít ke hladině: on se ten chlupatý konec smetáku ulomil od násady a Ljuba, jak byla nakloněná, ztratila rovnováhu a ještě v poslední chvíli se odrazila, aby mi nespadla na záda, a zahučela do vody.

To se ještě nikdy před tím nestalo a je to tudíž pozoruhodná událost – a Nora o to přišla! Do jezírka zahučela kdysi Garinka, to byla ještě štěně Teď byla řada na paní…

Po této zkušenosti jsme odladili novou techniku, v jezírku jsme oba, já se ponořím a Ljuba mi šlápne na záda a přidrží mě dole u gule. Zní to tedy divoce. Jestli vás napadají nějaké myšlenky, tak jen podotknu, že se nestydíte!