Covidová logika, covidová morálka
Křivka znázorňující počty nově nakažených příjemně klesá, už jsme si zvykli a neděsíme se, třebaže aktuální počty (klesající) jsou mnohem, mnohem vyšší, než byly v době nejvyššího loňského rozčilení. Vakcinace pokračuje a roste počet těch, kdo už nemoc prodělali. Roste zároveň i netrpělivost a ta zase tlačí na další uvolňování.

Asi nejdiskutovanější opatření je covidový pas. Všichni o něm mluví. Chystá ho i Evropská unie. Pro ni by mohl být příležitostí ukázat se v pozitivnějším světle poté, kdy – přinejmenším – nebyla skvělá v nákupu vakcíny, a jaká to byla příležitost se blýsknout a přesvědčit remcaly, že je k něčemu jinému, než k buzeraci, vymýšlení nesmyslů a prosazování ekonomicky likvidačních konceptů. Teď to vypadá, že ji předběhnou národní státy, protože se schyluje k bilaterárním a multilaterálním dohodám o uznávání certifikátů o očkování a prodělané nemoci.

Morální stránka je zřejmá – je nemravné uvolnit gastro, sport a kulturu držitelům průkazky za situace, kdy není vakcíny dost a nedosáhne na ni tudíž každý, kdo by se očkovat chtěl nechat. Naproti tomu hynou celá odvětví lidské činnosti, protože jsou zavřená a kdyby se mohla otevřít aspoň někomu, prospělo by to miliónům lidí na kontinentu. Gastro to řeší (přinejmenším u nás) rostoucí tolerancí vůči konzumaci na tajňačku. Řešení to samozřejmě není.

Je to složitý právní, ekonomický a morální problém a optimální řešení není. U nás se šlo od začátku cestou zmateným množstvím befelů liknavě vymáhaných. Nepodařilo se udržet kontakt mezi odborníky s důvěrou a veřejností. Jsou země, kde mají gastro otevřené a lidi tam dodržují zásady, protože přistoupili na to, že mají smysl. Důvěra je křehká nádoba a tehdy ještě ministr Prymula ji v hospodě rozbil. Ale k oslabení důvěry jen přispěl, jistě ji nezavinil.

Naplňuje se tedy vize, že výslednice má několik složek: státní buzeraci mírněnou šlendriánem, promořenost a očkování. Výhled na léto je tedy optimistický.

Jestli se ale najde varianta viru, která imunitu prodělanců prolomí a vakcíně se vysměje, pak teprve začne tanec a budeme muset převzít indické metody policejní práce, založené na bití rákoskou. Budeme v takovém světě chtít žít? Já ne.

Dozvuky Vrbětic
Brigádníci v muničáku ve Vrběticích dostali prý volno na ten den, kdy muničák vyletěl do povětří. Třeba jo, třeba ne. Taky jste slyšeli, že židovské firmy faly svým zaměstnancům v kancelářích v newyorských dvojčatech volno na 11. září? Ano, o to jde, aby nikdo ničemu nevěřil. Vždycky se najdou užiteční idioti, kteří ochotně zveřejní konstrukce, jejichž nesmyslnost bije do očí. Info o tom, že Hamáček chtěl jet do Moskvy, aby vyměnil tutlání Vrbětic na milion sputniků a konferenční místnost pro Bidena a Putina do takové kategorie patří. Jankovi Kroupovi tu pitomost musel někdo naservírovat. Hejtman Netolický teď dělá křepelku předstírající zlomené křídlo, aby odvedl pozornost. On že jen vyslepičil, že Hamáček chce kupovat v Moskvě vakcínu… jenže Hamáček svůj úmysl to udělat zveřejnil na Twitteru a nepotřeboval žádného Netolického jako herolda. Někdo si musel vymyslet ten handl. To je ten pomocník, a od něho vede cesta k tomu, kdo je autentický vlastizrádce. To je v naší zemi celkem rozšířený sport. Jsou na to zavedené celé politické strany, vím o dvou parlamentních. Nápověda: to jsou ty, které pomáhají Kremlu v jeho ubohé ideologické ofenzívě.

Kdyby se Rusko soustředilo na něco jiného. Třeba na to, aby se naučilo vyrobit pořádné auto schopné konkurence. Nebo ten budík, o kterém se pořád zmiňuju.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Proč jenom Nora

Noře bude brzo deset a mohl bych tedy zavést statistické zkoumání, jak je to s mírou zprasení. Můj dojem je takový: jdeme po našem obvyklém okruhu. Mám ji na očích stejně jako Gari. Pak přijdeme domů a Nora je jako čuně, kdežto Garině stačí otřít tlapky. Nehledě samozřejmě k tomu, že pak v garáži, kde máme kohoutek a hadici, dělá Nora ksichty, že by ji jeden zabil.

Je snadné usoudit, že Nora je větší prase než Gari. Jenže pak do toho Gari hodí vidle. Vyválí se v nějakém neřádstvu a je nutno ji omývat v gumových rukavicích a kolíkem na nose. Kdybych tedy měl postupovat exaktně, musel bych zanést nějakou stupnici. Bahnité tlapky v podobě ponožek na spodní straně a nahoře je pak smrdutá hnědá hmota neznámého původu, zapracovaná i do textilního obojku s všitou ochranou proti klíšťatům. To by v téhle Richterově stupnici byla dejme tomu desítka. Ale jak to škálovat?

Budu o tom přemýšlet. Nepochybuji, že mi jedna nebo druhé nebo obě brzy dodají studijní materiál.