Kde vzít padesátku
Mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou je mnoho rozdílů. V poslední době ale mají zřejmě jednu vlastnost společnou, totiž že pokazí na co sáhnou. O Babišových katastrofálních nezdarech netřeba se šířit, počty mrtvých v přepočtu na počet obyvatel si odnese, až jednou bude z politiky odcházet, stejně jako nezapomenutelný bonmot, že vrbětický útok bylo poškození zboží bulharského obchodníka.

Jak si stojí Petr Fiala? Podíl opozice na katastrofálním průběhu pandemie je – dejme tomu – diskutabilní. Ale podíl zrušení superhrubé mzdy na rozvratu národního hospodářství, to je bez nejmenších pochyb ponurá zásluha Petra Fialy – a on má jediné štěstí, že se v rámci boje proti babišismu nad tím zavírají oči. Další jeho skvělý úspěch je vyhlášení aliance Spolu, proklamované na soklu sochy T.G.Masaryka. Ve výsledku má Spolu menší voličskou odezvu, než jednotlivé složky, tedy ODS, TOP 09 a lidovci v součtu dohromady. Topkaři a lidovci by se možná do sněmovny samostatně ani nedostali, pak ovšem to znamená, že ODS je nese na zádech v batohu jako maskoty – a postoupí jim poslanecká křesla, která by za normálních okolností připadla jim.

Ovšem maximální blamáž se rýsuje teď v současnosti.

Petr Fiala v čele Spolu iniciuje sestřelení vlády v době, kdy se vygradovalo napětí s Ruskem a Česko naléhavě potřebuje podporu svých spojenců za situace, kdy prezident republiky jedná jako otevřený agent cizí mocnosti. Pokud by tedy Fialovi jeho geniální tah vyšel, pak by signál byl následující: česká vláda se pochlapila vůči Rusku, ale nestojí za ní ani prezident, ani parlament, proč se tím tedy zabývat? Horká hlava by mohla navrhnout senátorům zabývajícím se sepisováním obžaloby Zemana za velezradu, aby na ten papír připsali taky Fialu. Ale bylo by to unáhlené. Zeman to dělá z věrolomnosti, kdežto Fiala… Co na to říct?

Spolu teď shání padesát podpisů, všichni dohromady dají čtyřicet, takže jde o deset podpisů, aby se sněmovna mohla vyslovení nedůvěry zabývat. Zatím to ale na to nevypadá. Nedůvěrou vládě jsem se tu zabýval v sobotu ještě před tím přelomovým vystoupením dua Babiš-Hamáček. Citoval jsem stratégy kteří přemýšleli o tom, že i vláda v demisi bude mít samolepku vlády v demisi a že ji to pro volby poškodí. Teď to ale vypadá následovně: Spolu se nedokáže dohodnout na společném postupu ani v rámci demokratické opozice, jak chtějí dohromady řídit stát v období pandemické a postpandemické krize, v době nástupu zelené devastace průmyslu a zostřených mezinárodních vztahů opepřených obnovou migrační vlny? Pokud těch padesát hlasujících poslanců Fiala nenajde, zaslouží si samolepku a měli by mu ji přilepit na čelo. Vím, co by na ní mělo být napsáno, ale neřeknu. Počkejme, jestli těch padesát samurajů najde, aby dotlačili vládu do náruče ruskému exponentovi Miloši Zemanovi.

Ještě dodatek, ta úvaha Mariana Jurečky, že vyhlášení nedůvěry Babišovi je hrdinský čin, jako atentát na Heydricha, zaslouží tesat do kamene hned vedle Babišova výroku o poškození zboží bulharského obchodníka.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Poučila se

Pravidelní čtenáři vědí, že Gari a Nora mají v obýváku svá křesílka. Na nich leží a necpou se na moje křeslo a k Ljubě na pohovku. Aby křesílka neusvinily, jsou křesílka krytá dekou, takže sviní deku a ta se dá vyprat. Obě milují zábal do deky, říkáme tomu kuklík. Noře musím udělat kuklíka já, potažmo Ljuba, Gari si umí udělat kuklíka sama, dokonce i toho náročnější, celhohlavového, tom,u pak říkáme mumča.

Jenže ona vypozorovala, že si Nora dovede o kuklíka říct a v poslední době to tedy dělá taky. Proč se namáhat s kuklíkem, stačí říct, a už je tu dotace… žádná dotace, ale výpomocná ruka. Výsledek stejný. Nechce se dělat.