ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Komunistický nesmysl
Návrh na třetího kandidáta je groteskní pokus, umožněný smutným faktem, že jeden volič z pěti volí komunisty. Těžko soudit, co tím chtějí komunisté dosáhnout. Šance na zvolení je nulová. Upozornit na sebe? Víme, že tu jsou, od roku 1921. Co dál? Háj šibenic? Ekonomický propad na úroveň ne rozvojových, ale zbídačelých zemí, ze kterého se už skoro dvacet let drápeme a jsme tak asi v půlce drápání, neboť když se jde do sklepa půl hodiny, dá se čekat, že minimálně půl hodiny půjdeme zpátky nahoru?

Reální kandidáti jsou samozřejmě jen ti dva, Václav Klaus a Jan Švejnar. Za ideální stav bych pokládal, kdyby byl v pátek zvolen Václav Klaus a kdyby se Jan Švejnar věnoval politice, vybudoval reálnou politickou platformu, o jakou se neúspěšně pokusila nebožka ODA a později sarajevští atentátníci, sdružení v Unii svobody, a kdyby na bázi široké podpory se stal prezidentem v roce 2013. Jenže tuším, že to neudělá. Asi by to ani nedovedl. Je to moc práce a výsledek nejistý. Takto zastává roli Přemysla Oráče, jehož určila v narkotickém oblouznění narkomanka kněžna Libuše a byl přiveden, aby vládl.
Jestli se to povede, uvidíme o víkendu. Ale co skoro určitě neuvidíme, to je prezident navržený politbyrem Filipovy strany.