JAK ŽIVOT JDE: Jak bylo v Turecku
Byl jsem tři dny (vlastně celý den - ten prostřední) - v Istanbulu. Poprvé v Turecku, čerstvé oči. Velká zvědavost.
Žádná vylomenina typu "strýc Podger" se mimořádně nekonala, přestože jsem podal štěstí ruku: na letišti v Praze jsem si koupil zámeček na heslo a znáte to, jak to dopadá, když si myslíte, že jste zvolili snadno zapamatovatelné heslo. Nicméně, nějaká ta kuriozita se přece jenom najde.
Tam, kde jsme se pohybovali, tedy v centru, je policejní přítomnost opravdu viditelná. A nejen to - v některých restauracích mají bezpečnostní rámy, ostatně měli jsme ho i ve vchodu do hotelu (ne snad, že by někdo kontroloval, to rozhodně ne).

No tak si to tak jdete po ulici a vlezete do podchodu. Ten je nabitý krámky - ostatně, všude se něco prodává, obchodů a obchůdků jsou tu galaktické počty. No a jak tak koukáte po krámcích užasněte - je tu stánek s pistolemi a revolvery a samopaly! O kousek dál další a pak zade další, pěkně po ruce, řeklo by se na ráně.