 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
středa 24. 10. 2007,
|
- Gates potvrdil záměr USA zapojit Rusko do budování protiraketového systému
- Sněmovna přes odpor opozice schválila základní parametry státního rozpočtu
- Julínek prý nemocnice rušit nebude, chystá ale jejich sjednocování do větších celků
- Jedna židovská organizace svolává sportovce a vojáky na pomoc proti neonacistům
- Lužný bude dál usilovat o funkci ministra školství, ačkoliv si ho Topolánek nepřeje
- Elektronizace justice by měla být podle ministra Pospíšila hotova do roku 2010
- Někdejší pohraničníci dostali za zavlečení emigranta do ČSSR podmínku
- Češi by v referendu podpořili uspořádání olympiády, tvrdí STEM
- Počasí v Praze: zataženo s přeháňkami, chladno
Účet organizace byl neoprávněně obstaven soudem. Dovolujeme si informovat veřejnost o aktuálním postupu žalobce Tomáše Paclíka ve věci sporu s nevládní organizací Růžový panter. Ačkoli organizace Růžový panter zaslala k dnešnímu dni žalobci Tomáši Paclíkovi již 90.000 Kč z povinného plnění uloženého soudem, Tomáš Paclík vůbec neinformoval okresní soud v Berouně o tomto plnění a dnes tento soud uvalil na účet organizace exekuci V PLNÉ VÝŠI povinného plnění, tedy Kč 145.350,-, zřejmě včetně nákladů exekuce. Nyní organizace musí vyčkat do doby, než si žalobce převezme poštu okresního soudu. Poté organizace bude o tomto kroku oficiálně informována příslušným soudem a teprve poté může podniknout příslušné právní kroky, tedy podat návrh na zastavení exekuce a odvolání ve věci nákladů řízení. Co se týče dalšího plnění, na věci se v zásadě nic nemění, pouze nyní organizace nemůže zasílat žalobci Paclíkovi splátky, a to až do dořešení exekuce. Až soud účet opět uvolní, bude doplacena žalobci pouze taková částka, na kterou má z rozhodnutí soudu nárok. Proto prosíme veřejnost, aby nepřestala zasílat na tento účet své příspěvky určené žalobci Paclíkovi. Organizace nyní nemůže s účtem svobodně nakládat, nemůže tedy např. hradit ani telefonní účty. O vývoji situace bude organizace veřejnost průběžně informovat. Děkujeme všem, kterým není tato událost lhostejná.
Více informací o soudním sporu na www.ruzovypanter.cz
NPO Růžový panter
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kterak soud pokračuje v destrukci
Bylo jednoduché šlápnout nepohodlné nevládní organizaci na krk. Nepohodlné proto, že se zaměřila na korupci ve státě, který je na jednom z předních míst v žebříčku úplatnosti na světě. Stačila jedna svévolně vyložitelná formulace v tiskové zprávě (věcně naprosto správné), aby soud uvalil na organizaci Růžový panter finanční břemeno - velmi důmyslně dávkované: ne moc velké, aby nevyniklo nesmyslnost až grotesknost tohoto rozsudku, ale dost velké, aby Růžovému panteru zaťalo tipec. Neboť to byl smysl toho všeho - umlčet ho.
Jenže ono se to zvrtlo, Růžový panter v tom nezůstal sám, ozvalo se několik lidí a institucí, Neviditelného psa nevyjímaje, a začaly se scházet peníze na uhrazení "odškodného", tedy oné likvidační částky.
Takže nastalo dějství druhé. Soud se tváří že neví, že "odškodné" je spláceno a uvalil exekuci. Je marné protestovat a dovolávat se a odvolávat se. Soudní mašinérie jde neomylně svou cestou, za vytčeným cílem: Růžový panter musí být zničen, aby si už nikdo příště nedovolil proti korupčníkům vyskakovat.
Prosím, podívejte se na webovou stránku Růžového pantera a udělejte si svůj úsudek. Mohu se mýlit, už mockrát jsem se mýlil - ale mě se to vše jeví jako obludné svinstvo, které mě zbavuje posledních zbytků důvěry v soudnictví, pokud jsem ještě nějaké měl.
Ondřej NeffJAK ŽIVOT JDE: Pocit bezmoci
Jistě taky znáte ten pocit absolutní bezmoci, kdy vám takzvaně klesají ruce a můžete jen klnout, tiše nebo hlasitě, podle nátury, nebo písemně, jak to
teď dělám já. Poslední důvod: mé dceři nějaký dobytek vypustil pneumatiky z kočárku ve kterém v metru vezla naši Dominiku. Nejdřív jí nadával a
pak, po nějaké chvíli, se sehnul, dělal že si zavazuje boty a vyšrouboval ventilky a zahodil je.
Takže tak sedím a bezmocně vymýšlím, třeba že by mu ty ventilky zaskočily do té jeho hnusné držky a on by pískal jako ten vodník, co chtěl prokousnout plavací kolo a omylem uhryz ventilek.
Jenže potíž je v tom, že by ty ventilky od kočárku nepískaly.
Kteréžto vědomí můj pocit bezmoci násobí.