ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Je pět let moc nebo málo nebo co?
Obvyklým způsobem, tedy nekoncepčně, zmateně a bez názoru se zakousla justice do případu Ludmily Polednové-Brožové, která se coby soudkyně účastnila na justiční vraždě Milady Horákové. Navržen trest pět let, kvůli věku obžalované. A to se nevědělo, že šlo o justiční vraždu, když režim vrahů v roce 1989 padl? A to je jen jedna z otázek, které tanou na mysli. Strkat 86 letou paní do kriminálu na pět jako na dvanáct let vyjde asi tak na stejno, tím spíš, že ji stejně nikdo do basy nedostane, jako tam nedostali Grebeníčka otce. Ovšem s nacistickými zločinci se nikdo takhle nepáral. Pokud je chytili, soudili a odsoudili, dělo se to bez ohledu na aktuální věk zločincův - a bez ohledu na jeho věk v době zločinu. Justiční vražda, ta se nedá svést na "mladost, radost". Obviněná byla tehdy studentkou práv; když měla dost inteligence na to, aby se dostala na práva, mohla vytušit, že se u soudu děje něco prapodivného, tím spíš, že všechny informace o moskevských procesech byly tehdy přes dvacet let známé.

Nejde jenom o tento případ. Jde o celkovou neschopnost odsoudit komunismus jako z jádra zločinný systém a komunistickou ideologii rozkrýt jako stejně zrůdnou, jako byla ideologie nacistická. Neschopnost a neochotu principiálně odsoudit jakoukoli ideologii nenávisti, ať je to nenávist třídní nebo rasová.
Kdyby totiž komunismus skončil - dejme tomu - v roce 1956, kdy žaláře byly plné lidí a v mučírnách ještě nestačili vyšůrovat krev z dlažby a všechno to skončilo naráz - jak se to stalo s nacismem, bylo by to jiné a sotva kdo by měl s rovnítkem mezi komunismem a nacismem problém. Ten nastal tím, že se komunismus částečně uklidnil ve své zuřivosti. Už nevraždil (a když, tak potajmu anebo ve vzdálených zemích). Mnoho jeho stoupenců přišlo k rozumu a postavili se proti jeho výstřelkům. A v závěrečné fázi už zbytněl natolik, že se převážně omezil jenom na tupohlavou buzeraci a zavíral jen zřídka a ve srovnání s mnohaletými tresty padesátých let, kdy dvacítka byla pokládána za výhru (hlavně že to není oprátka).
To je problém. Ve srovnání s tím jsou trapnosti kolem Ludmily Polednové-Brožové jen důsledek či průvodní jev.
Ano, nejde o to, honit starou dámu do basy. Ale jde o to jasně říci - byl to zločin a ten má svoje viníky. Jak to udělat, to je věcí právníků a jistě i politiků. Musejí ale chtít, avšak vypadá to, že nechtějí.

Dotaz Kotas
Rusko odpálilo cvičnou mezikontinentální balistickou raketu Topol - kdo tedy roztáčí závody ve zbrojení? Ten kdo chystá obranný radar, anebo ten, kdo reálně odpaluje nosiče atomových zbraní? Možná, že by na to uměl odpovědět politický mudrc režisér Troška.