ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Smutná groteska
Příští týden budeme svědky velkého divadelního představení, které se jmenuje hlasování o daňové reformě. Do sbírky politiků, kteří se chtějí předvést jako přátelé lidu, se zařadil i Vlastimil Tlustý. Nepodpoří vládní reformu, pokud by ve svém výsledku znamenala znevýhodnění většiny občanů, prohlásil. Ve výsledku jeho prohlášení signalizuje, že lidi miluje a jejich blaho je mu dražší než stříbrný vlas vlastní matky. Reformu samozřejmě nakonec při hlasování podpoří, protože v hlasování půjde mnohem o víc, než o blaho lidu, natož o nějaké vlasy: půjde v něm o pozici ve vlastní politické straně. A v takových případech jde obvykle všechno stranou.

Je to směšné a zároveň smutné zároveň. Přitom čistě technicky vzato je to jen důsledek výsledku voleb. A ten, připomeňme, byl fifty fifty. Polovina občanů si přeje, aby se přestalo s politikou utrácení na úkor budoucnosti a polovině to nevadí. I teď ukazují průzkumy veřejného mínění, že při tom zůstává. Takže občanským demokratům a jejich koaličním partnerům nezbývá než vést - na pohled legrační - hru na reformu, která ve skutečnosti reformou není, protože nepovede ke kýženému cíli, totiž k ozdravení veřejných financí. No a sociálním demokratům stejně nezbytně nezbývá než se dál vlichocovat do přízně lidí s horizontem totožným s okrajem talíře.

JAK ŽIVOT JDE: Rozdělávání ohně
Posledních 14 dní jsem pobýval v africké Keňi na fotoexpedici, pořádané agenturou African Way. Ještě pár dní budu o zážitcích psát, ale nebojte, včas šlápnu na brzdu, abyste si za čtrnáct dní neříkali, jéžiš, ten magor zase votravuje se lvama a vopicema! Takže dne sto bude o tom, jak Masajové rozdělávají oheň, když jim dojdou sirky.

Je k tomu zapotřebí: masajský nůž (něco jako mačeta), dlouhé dřívko, dřevěná kostička a koule z trusu jejich krav (ten trus je jiný, než z našich krav, strukturou je to něco jako koňská kobliha). Masaj položí na zem nůž, pak na čepel vloží kostičku, do důlku na kostičce opře dlouhé dřívko a kvedlá. Za chvilku se objeví dým. Přestane kvedlat, odloží dřívko, z kostičky vysype na čepel trošinku dýmající prásek, ten přesype do koule z trsu, vezme ji do dlaní a fouká do ní. Za chvilku se objeví plamen - netrvá to ani minutu.

Kdysi jsem u Thompson Setona četl o indiánském rozdělávání ohně a taky jsem někde četl, že to je výmysl a není to možné.
Zkuste to. Jenom se ale obávám, že - aby se vám to povedlo - se musíte stát Masajem.