2021
leden 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
únor 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 22. 23. 24. 25.
březen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
duben 1. 2.-3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
červen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30.
červenec 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. prázdninová pauza 26. 27. 28. 29. 30. 31.-1.8.
srpen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
září 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17.



(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 16. 8. 2007,
  • Indie oslavuje 60 let nezávislosti na Velké Británii
  • USA chtějí zařadit íránské islámské revoluční gardy mezi teroristy
  • Opozici se ve Sněmovně nepodařilo oddálit rozhodnutí o reformě
  • Poslanci Melčák a Pohanka reformu podpoří, lidovec Hovorka nikoliv
  • Novela zákona o digitálním vysílání prošla ve Sněmovně prvním čtením
  • Urbanová podala na Ústavní soud stížnost na rozhodnutí Salichova
  • Oslovení analytici se shodli, že reforma příliš neřeší zadlužení země
  • Sněmovní výbor je nakloněn vydání Vondrušky, žádá si ale spis
  • Počasí v Praze: oblačno, teploty přes 30 stupňů

     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Návrat z Afriky
    Posledních 14 dní jsem pobýval v africké Keňi na fotoexpedici, pořádané agenturou African Way. Už tam, v Africe, jsem si říkal: co já do té chudáka Hyeny napíšu, až s e vrátím domů? Obvykle popisuji cestovní příhody strýce Podgera a ani Ljubě (byli jsme v Africe spolu) ani mně se nic nestalo, co by stálo za legrační zmínku? Projeli jsme oblastmi jezer Baringo a Bogoria, jakož i oblastí Nakuru a strávili skoro týden v Masai Mara... a nic? Dokonce se nám nevylil do kufru akáciový med, který jsem koupil v sámošce v Nairobi přes důrazná varování a to je co říct, protože med v kufru, to už je něco! Vše se odehrálo bez ztráty kytičky... až v poslední chvíli, kdy v letadle hlásili, že přistaneme v Ruzyni za deset Ljuby! minut, se mi podařilo při zapínání pásu polejt Ljubu kafem!

    Nicméně je mi jasné, že nemůžu pobývat 14 dní v Africe a nic o tom nevyprávět. Takže přece jen.
    Na jezeře Baringo jsme bydleli v bungalovu v Roberts Camp. Po jezeře se jezdí i motorovými lodičkami a proto hned u tábora vedou do vody dvě mola, jedno je dřevěné, druhé betonové. Posledního rána, když už jsme měli odjíždět, jsem se procházel po břehu a zašel i na betonové molo, abych pozoroval ze vzdálenosti snad jednoho sta metrů hejno snovačů, krásných žlutých ptáčků, kteří si budují hnízda podobná pytlíčkům a věší je na větve stromů. Takže stojím na tom molu a najednou koukám, na vodě plave leknín nebo lopuch, těsně vedle mola. Nasadil jsem si tedy brýle a zjistil jsem, že to není lopuch, že je to hlava krokodýla a mám ji tak třicet centimetrů od nohy. Opatrně jsem tedy sáhl do kapsy pro Canon Ixus 950 IS a cvakl ho jednou, cvakl podruhé a pak jsem se opatrňoučce vzdaloval. Když jsem pak fotky ukazoval kamarádům, říkali, že jsem vůl a to měli samozřejmě pravdu, jenže když už jsem u toho krokodýla byl, tak by to byl hřích ho nevyfotit!
    Takže o Africe zde budu obtěžovat ještě pár dní, zítra a příští týden, ale nebojte, brzo toho nechám.

    obrázků mám samozřejmě spoustu, takže zatím jen tenhle, jsou na něm naši řidiči (jeli jsme v pěti autech), zachyceni v okamžiku, kdy zkoumali, do jaké míry je silnice sjízdná. Projeli.