ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Základní otázka
Čunkova aféra se rozrůstá jako nějaká prašivina. Změna státního zástupce a přesunutí kauzy jinam, těsně před tím, než se Čunkův případ měl dostat před soud, zametla případ aspoň dočasně pod koberec. Přitom, tvrdím od začátku - klíč k celé v uvozovkách záhadě je otázka, zdali je pravda, že ona realitka která se v tehdy Čunkově Vsetínu dostala k obchodu s byty, na nich vydělala 61 miliónů. Dodejme, že na svých webových stránkách tvrdí, že nevydělala ani korunu. Tak kde je pravda? Kauzu teď má řešit sněmovna, navrhuje to sociální demokracie a nelze se jí divit. Poté, co sociální demokracie zažila v souvislosti s Grossovou aférou je přirozené, že vrací protivníkovi to, co od něho dostala.

Bohužel, jsou jen dvě možnosti: buď jde Vesecká opravdu vládě na ruku a to je strašné, anebo jde opět o další případ selhání toho, co má být pilíř státu, tedy ochrana práva. A o právo by se měl stát starat především, ne o pastelkovné, buzeraci občanů a o poslanecké pomníčky.

Jak je to s Total Burn Out
Včera jsem tu napsal:
Před pětašedesáti lety nacisté vyvraždili obec Lidice. V souvislosti s tím byla vymyšlena a realizována počítačová hra Total BUrn Out, za kterou ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl na začátku dubna převzal Mezinárodní cenu Epica Bronze Finalist od marketingových odborníků a cenu tuzemských kreativců bronzový Louskáček. Což se dozvídám teď, kdy je hra stažena, prohlášena za nevhodnou - po protestech Českého svazu bojovníků za svobodu.

Ačkoli nejsem voyeur a nejsem hyena hrající tyátry na pohřbu a nezkoumám počet slz na tváři vdov nebo matek těžce nemocných dětí, přesto by mě zajímalo, co to bylo (nebo je) ta hra Total Burn Out, za kterou se nejdříve rozdávají ceny a pak je stažena a zamlčena.

Je to zvláštní doba. Je správné o Lidicích napsat a realizovat počítačovou hru? A je správné o Lidicích natočit hraný film? Jaký je v tom rozdíl? Netvrdím, že není. Je to jen námět k debatě a zamyšlení, která (a které) s největší pravděpodobností k ničemu nepovede.

Takže ta věc je vcelku jasná. Nejde o počítačovou hru, jde o důmyslnou, emotivní a soudím i efektivní upozornění mladé generace na to, co strašného se před 65 lety stalo. Můžete se přesvědčit sami, odkaz na fungující "hru" je zde. Mohu se jen podivit nad úzkoprsostí Českého svazu bojovníků za svobodu, který zřejmě věc nepochopil a reagoval s takovou mírou zabedněnosti, že to bere dech. Takže samozřejmě je další vývoj jasný: kdo tu věc neviděl, nutně si myslí, že šlo o počítačovou hru a že Svaz bojovníků zase jednou vybojoval správnou hru. V této podobě přejala "aféru" média. Svaz bojovníku za svobodu udělal v tomto případě památce lidických mučedníků medvědí službu. Měl by své protesty přehodnotit a zamyslit se, jak by napravil škodu, kterou napáchal.