ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Bémův přísně tajný výlet
Tuto neděli ctěný primátor našeho hlavního města Pavel Bém odlétá. Kam? To nevíme. Jeho výlet je totiž zahalen rouškou tajemství a je okolo něj mnoho otázek a žádná odpověď.
Už více než měsíc se hovoří o tom, že první místopředseda ODS se letos pokusí zdolat nejvyšší horu světa, známe datum jeho odletu a přibližnou délku trvání expedice. Pan primátor prozradil, že se výstupu zúčastní spolu s blíže nespecifikovanou slovenskou výpravou a že podnik je financován nejmenovanou outsourcingovou firmou. O své přípravě ještě dodal, že denně spí tři hodiny, posiluje, běhá maratony a snaží se ztloustnout. To jsou jediné podrobnosti o namáhavé výpravě. Není to ale trochu málo?
Když se totiž nad Bémovým údajným horolezeckým počinem zamyslíme, objeví se spousta nejasností a podezření. Vzhledem k tomu, že pan Bém je jediným primátorem světové metropole a pravděpodobně i jediným vrcholným politikem, který si vytkl tak náročný sportovní cíl, jakým bezesporu výstup na Mt. Everest je, proč mu město a celá republika neposkytuje žádnou publicitu? Vždyť primátor na Střeše světa by byl jedinečnou reklamou a sám Bém by z toho mohl vytřískat obrovský politický kapitál!
Proč pan primátor nemá na svých stránkách místo několika kusých rozhovorů detailní rozpis celé cesty? Proč tam nenalezneme podrobný itinerář, složení výpravy a její vybavení, o fotografiích a popisech jednotlivých účastníků ani nemluvě? Proč nezveřejní trasu výstupu? Vždyť ani nevíme, z kterého státu se vrcholek Čomolungmy chystá dobýt!
Rovněž o jeho přípravě neexistuje žádná zpráva ani fotografie, snad s výjimkou snímku z jakési tělocvičny. Jistě by se našla řada fotoreportérů, kteří by celý trénink rádi zdokumentovali.
Proč se o výpravu nezajímá jediná televizní stanice? Proč není využit veřejnoprávní rozhlas a televize, aby prostřednictvím Bémovy osobnosti představily světu Prahu jako město sportovců, jež se oprávněně chystá žádat o konání olympiády? Skoro se totiž vkrádá podezření, že celý humbuk kolem olympijských her je zástupným problémem svádějícím případné dotazy k Bémově cestě na jinou kolej.
Na otázku, zda bude pan primátor vybaven alespoň webovou kamerou (v 21. století takřka samozřejmou), aby mohl sdělovat svoje zážitky z cesty a výstupu, ani na dotaz, který z významných horských vůdců bude výpravu doprovázet, nedostala redakce našeho deníku odpověď, a to ani od Pavla Béma, ani posléze od jeho zástupce Rudolfa Blažka.
Není taková nulová publicita promarněnou příležitostí Prahy i samotného primátora?
Proč média dokázala hovořit o falešném vousu pana primátora, když se jal stíhat nepoctivé taxikáře, několik dní, ale o jeho epochálním sportovním výkonu až na několik dokolečka opakovaných frází mlčí jak zařezaná?
Proč tolik vychvalovaný moderátor Moravec ve svých nedělních Otázkách odbyl sedmitýdenní výlet pana primátora několika nic neříkajícími větami? To ho ani nenapadlo se zeptat, zda tříhodinový spánek je skutečně tou pravou přípravou na špičkový sportovní výkon a zda nesvědčí spíš o špatném zdravotním stavu? To je výprava na Mont Everest skutečně tak nezajímavým, všedním podnikem?
Bude Pavla Béma doprovázet nějaký novinář? A může být klidně český, byť i mnozí zahraniční reportéři by si jistě nenechali ujít možnost sledovat místopředsedu nejsilnější politické strany a primátora hlavního města České republiky do Himálaje.
Otázek je zkrátka mnoho, žádná z nich ale není zodpovězena.
Nicméně redakce NP každopádně panu Bémovi přeje, aby cestu i namáhavý výkon ve zdraví přečkal. A nemusí jezdit zrovna na Himálaj, postačí klidně Alpy. Třeba švýcarské...
JAG

JAK ŽIVOT JDE: Jak jsme se ztratili
Tady ve Zvoli, v satelitu zvaném Šmoulov, máme tři ulice příčné a tři podélné. My bydlíme v Zadní ulici, blízko rohu se střední příčnou. Není tedy mnoho příležitosti k bloudění a ztrácení se. Naproti tomu je fakt, že máme s Ljubou už pěknou ztrácecí tradici - na kolařském výletě se ztratíme minimálně jednou a masivně jsme se ztratili na kolech v San Gimi v Toskánsku a v Paříži. No a v sobotu to bylo tady ve Zvoli.

Bylo to tak, že jsem šel jako první s Iriskou ven, s tím, že na Ljubu počkám. Byla už tma, stalo se to večer. Čekám a čekám a zase čekám, pak jsem se šel podívat, jestli ji náhodou netrefil šlak, nebo co, zašel jsem tedy domů. No a to byla ta chybka. Ona mezi tím šla hodit příspěvek do tříděného odpadu a tak jsme se minuli.

Proti bloudění je vynalezen prostředek, takové ty malé vysílačky. Ještě je nemáme, ale slíbili jsme si, že si je obstaráme ještě před kolařskou sezónou (která právě pominula, jak se zdá).
Jenže vysílačky musí být a) nabité, b) v kapse.
Takže, jak nás znám, máme o bloudění postaráno i pro příště.