ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dvě podezření
odezření které dolehlo na policejního prezidenta Husáka je možná největší skandál tohoto druhu, jaký jsme zažili. Vypadá to tak, že Husák varoval pověstného Zemanova poradce Šloufa, že policie jde po strůjcích machinací s biolihem a ten pak varoval ostatní. Tohle je více alarmující, než Grossova a Čunkova aféra dohromady. Že politici jsou úplatná pakáž, s tím člověk asi počítá tak, jako že ve sýpce budou myši. Pokud se ale toto potvrzení potvrdí, - a vyslovila je tajná služba, ne jen novinářské hyeny - pak to bude znamenat, že je policie prohnilá skutečně od hlavy.

Ovšem: kdo věc prošetří? Ministr Langer bude čekat na výsledek šetření inspekce ministerstva vnitra. Naštěstí její šéf podléhá přímo ministrovi, i když by jistě bylo lepší, kdyby podléhala jinému orgánu, dejme tomu ministrovi spravedlnosti. Podezření, která byla vyslovena, jsou natolik závažná, ž e - doufejme - bude inspekce jednat rychle.
Tedy jinak, než je u nás zvykem.

Čunkův případ
Ten se odehrává tak, jak je u nás zvykem, tedy pomalu. Lidovci, podobně jako sociální demokraté při Grossově aféře, se kolem obviněného Čunka semkli.
Nicméně, trvejme na jednom: nebylo by nejlepší, tedy nejsnazší a nejrychlejší, nezkoumat, v kolik hodin Čunek kde byl v inkriminovaný den, a místo toho prozkoumat, zdali obvinění má nějaké logické opodstatnění? To by znamenalo prozkoumat okolnosti, za jakých dostala firma H a B Real zakázku od vsetínské radnice. Byla zakázka řádně zadána za regulérních podmínek? Pak bude obvinění patrně neopodstatněné. Nebo to byla zakázka podezřelá, jak je u nás absolutním už ne zvykem, ale pravidlem? Pak by se měl Čunek poroučet. A jeho diář bych nechal na pokoji.

JAK ŽIVOT JDE: Příběh bez happy endu
Večer jsem čekal před Strašnickým divadlem na Ljubu, měla tam zkoušku. Na chodníku mě oslovil pán, byl to Slovák, podotýkám. Jak se prý dostane na Letnou. Pro ty, kteří neznají Prahu: Letná je ze Strašnic vzdušnou čarou 6 km,nevzdušnou jistě třikrát víc. Ten člověk mi sděloval, že je v Praze na práci a na Letné má ubytovnu.
Poradil jsem mu, ať si sedne na metro, stanice je nedaleko a to ho doveze až skoro tam, vystoupí na Hradčanské a pak je to stanici tramvaje.
"Ale ta Letná musí být někde tady," tvrdil. Podivil jsem se. "Jsou tam koleje. Vidíte? Tyhle koleje," řekl a ukázal na linku, co vede po Černokostelecké. Byl jsem neústupný. Tady není Letná. A na Letné jsou koleje, ale jiné než tyhle. Letenské.
"A co takhle Letňany?" navrhnul kompromisní řešení.
Ani Letňany tu nejsou a navíc, ty jsou od Strašnic podstatně dále, než Letná.
"Vy nemáte adresu na papírku?" zeptal jsem se.
"Ne. Já jsem tu teprve dva dny," zněla odpověď.
Rozešli jsme se, on šel hledat člověka, který se ve Strašnicích lépe vyzná než já a ukáže mu v nich Letnou. Na otázku, kde se tu ve Strašnicích vzal, neodpověděl. Mrzí mě, že jsem mu neuměl pomoci. Takže doufám, že se nad ním pánbíček smiloval a tu jeho Letnou mu pomohl ve Strašnicích najít. Jistý si tím ale nejsem, odtud smutný titulek, že je to příběh bez happy endu.