ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Naděje pro rozum
Tak nějak se odehrávají volby v Kocourkově: sociální demokraté nejdříve nestáhli ze své kandidátky v komunálních volbách v Havířově svého člověka Martina Balšána, oběť střeleckého útoku. Havířovští voliči udělili zastřelenému kandidátovi 4125 preferenčních hlasů, nejspíš proto, že o něm hodně četli v novinách. Aby to bylo dokonalé, s korunou absurdity přišla soudkyně Monika Javorová, která rozhodla o neplatnosti voleb: budou se konat znovu - a mrtvý kandidát bude znovu na kandidátce! Tentokrát ale se hlasy pro Balšína nebudou počítat. Jak je u nás zvykem, nikdo za tento nesmysl nemůže, ani soudkyně Javorová - vycházela ze znění zákona. Odborně se tomuto postupu říká "právní pozitivismus". Litera zákona se postavila proti zdravému rozumu - a ten u nás dostává pravidelně na frak! Co na tom, že obnovené volby budou zcela neregulérní v tom smyslu, že se odehrají za naprosto jiných podmínek a v jiném ovzduší! To nikoho nezajímá, ze všech nejméně soud.

Ještě je jedna naděje, že rozum zvítězí - že se havířovští občané odmítnou této frašky zúčastnit. Jak mohou brát vážně volby, ve kterých je kandidát (v tomto pořadí) mrtvý, pak zvolený, pak neuznaný, pak znovu kandidovaný a posléze nepočítaný?

Běžné a předběžné
O katastrofě pro sociání demokracii hovořil Jiří Paroubek v souvislosti s vidinou předčasných voleb příští rok. Ty už - v tuhle chvíli - nehrozí, občanští demokraté se dohodli se sociálními demokraty o základních obrysech vládního řešení, ketré by mohlo vydržet až tři roky. Ta lhůta "tři roky" je půvabná, protože půl roku jsme ztratili mlácením prázdné slámy a za další tři roky už poběží předvolební kampaň do řádných parlamentních voleb. Paroubek uvažuje ale i o "předběžných volbách za tři roky". Bylo by zajímavé se ho zeptat, co tím myslel a proč by takové předběžné volby půl roku před běžnými měly smysl.

JAK ŽIVOT JDE: V komoře byla myš
Ve špajzu, tedy ve špajzní skříni, se nám usadila myš, o tom jsem referoval včera. ... pouze komiksové myši jsou ochotny obětovat život za sýr. Ty reálné za kousek chleba opečeného na oleji ..., sděluje čtenář pan Hrabalík. Tohle byla komiksová myš, chytila se a já ji odnesl do popelnice. Uvidíme, zdali to byl solitér, anebo nejméně opatrný člen rodiny. Obe dámy, Ljuba i Iris, odvracely hlavy a já se stal katem a hrobníkem zároveň. Mrzí mě,že zde není možná domluva. Vyprovodil bych tu myš i s nádavkem balíčku bebéček, kdyby se chtěla vypakovat dobrovolně.

Před lety, když jsem pracoval na povídkové sbírce Vejce naruby, jsem psal na chalupě kamarád Kovaříka v Bukovníku na šumavě. Chodila tam za mnou myš, dal jsme jí jméno Čučundra. Krmil jsme ji, ona s emě nebála, batolila se mi u nohou a já psal a psal, pěkně u kachlových kamen v kuchyni.
Byla to idyla, však jsem taky psal sci-fi o technologiích třicátého století!