ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Bolševici celého státu,
spojte se
Bude zajímavé sledovat reakci těch politologů a komentátorů, kteří tvrdili, že manželství sociálních demokratů s komunisty je v pořádku, protože komunisté jsou v podstatě standardní politická strana a kdo proti nim, jest "primitivní antikomunista". Je zde kauza "mladí komunisté". To je organizace zřetelně, tedy otevřeně a veřejně naplňující všechny parametry extremistického hnutí, včetně toho, že otevřeně a veřejně připouští "násilnou změnu poměrů". Násilnou, agresivní, doplňte jen zavírání, mučení, popravy, tedy vše to, co bylo, dokud komunisté skutečně byli u moci. Jde o hnutí početně nepatrné, politicky bezvýznamné. Ministerstvo vnitra teď rozhodlo o rozpuštění Komunistického svazu mládeže, jelikož jeho program je v rozporu s ústavu i listinou základních práv a svobod.

A kdo se jich zastal?
Samozřejmě Komunistická strana Čech a Moravy, tato "demokratická instituce", standardní politická strana.
Ona je ta strategie a taktika očividná: úkol KSČM v "současné historické etapě" je udržovat kontinuitu, držet pozice, nenechat se jakkoli vypudit z parlamentu a senátu. Nenechat se ale vlákat do vládních pozic, hra na nesmiřitelnou opozici je užitečná. Revoluční slogany je třeba dočasně přenechat jiným, například mladým komunistům: dokud není zle, budeme se od nich distancovat, ale podržíme je, jakmile půjde do tuhého. Což se stalo.

Konstatujme tedy, že KSČM nejen toleruje, ale podporuje organizaci, která je v rozporu s ústavním právem České republiky, a pomáhá jí, když se měkké a neschopné a mnohdy hloupé a očividně neschopné státní instituce chabě snaží tohle dračí mládě přimět k dodržování demokratických regulí stanovených ústavou republiky. A jelikož sociální demokracie, druhá největší strana ve státě, a spolu s ní zase už mnozí významní a vlivní "ovlivnitelé veřejného mínění", komunisty shovívavě tolerují, komunistům opět narostl hřebínek a přihlásili se otevřeně k jejich extremistické odnoži.
Ano, bude zajímavé sledovat reakci některých našich politologů.

Výzkumy
Podle výzkumů veřejného mínění čtyřměsíční politická krize ubírá hlasy sociálním demokratům a přidává je občanským demokratům. Nemám důvody proč nevěřit v poctivost metod výzkumných agentur, jenom mám pochyby stran výsledků - zejména po posledních volbách, kdy rozdíly byly v některých případech až legrační. Každý si děláme v uvozovkách průzkum - povídáme si s kamarády a se známými, vy zrovna tak jako já. A nevím jak vy, ale já ani jednou nenarazil na názor, že by se v téhle krizi jedni chovali líp a druzí hůř: všichni vyčítáme všem politikům, že se nedovedou dohodnout a nedělají to, za co je platíme z našich daní.

JAK ŽIVOT JDE: To byl teda pech
Institut digitální fotografie IDIF včera zahajoval provoz nového ateliéru v Brně. Měl jsem tam první seminář - od dvanácti, takže jsem vyjel ze Zvole v devět, abych měl rezervu. Dojedu v jedenáct, rozkoukám se, poobědvám a pak v pohodě a dobrém rozmaru budu seminářovat. Tak jsem si usmyslil.
Cesta uběhla moc hezky, svítilo sluníčko, provoz byl řídký, magoři za volantem se vesele proplétali zleva zprava a zprava doleva, jak to viděli při přenosech formule 1 (magorům otrnulo a na silnici je už zase stejný masakrální bordel, jako býval, vyhláška nevyhláška) a před jedenáctou jsem dojížděl k Brnu.
Obvykle sjíždím z dálnice prvním sjezdem a pak jedu Pisáreckým tunelem k výstavišti a pak do centra na seminář do Zoneru. Kolega Honza Březina mi poradil: to jedeš zbytečně dlouho po městě, jeď dál a z dálnice vypadni druhým exitem.
Jel jsem tedy dál - a po sto metrech začala zácpa. Hýml, to byla zácpa! Padesát minut jsem jel čtyři kilometry, které mě dělily od dalšího exitu a jak jsem byl vzteklej, splet jsem se a na exitu jsem zahnul na Znojmo. Takže žádnej dobrej rozmar - nasranej rozmar to byl!
Ale seminář dopadl dobře.
Zpáteční cesta bez příhod, jen jeden detail: byl jsem přece jen trochu uondaný za celý den. Zastavil jsme tedy u pumpy, abych si koupil něco k pití - a napadlo mě koupit si energetický nápoj, dokonce Redbull, co dává křídla. A ono to funguje! Opravdu mě to osvěžilo v neuvěřitelně krátké době. Mohu tedy vřele doporučit řidičům, zvláště pak těm, kteří utrpěli šok, když skočili na něčí radu a spadli do pytle zvaného zácpa a měli pak za sebou perný den.

PSÍ PŘÍHODY: Toho psa tady nemůžeme potřebovat
Včera jsem byl v Brně a na ranní procházku šla s Iris Ljuba. Když se vracely, na začátku Šmoulova (tak se říká naší části Zvole) se k nim připojil cizí pejsek. Trochu odrostlejší štěně retríva, pejsek přátelský, veselý a zřejmě rozhodnutý přidat se k oběma dámám a už nikdy je neopustit.
Ljuba někdy uvažuje o tom, že bychom stárnoucí Iris měli obšťastnit kamarádem. Když jsme ještě bydleli na Smíchově, Iris se kamarádila s Bartem, učila se od něho různým dovednostem, například, jak se pouští hrůza na jiné psy. Měla Barta ráda a Bart ji měl rád. Strpěl dokonce, aby mu sežrala snídani. i to se stalo - stál ve dveřích kuchyně a jen se po mně bolestně ohlédl.
"Koupíme Iris pejska a ona bude šťastná," mínila Ljuba.
Nebyla by šťastná, to je po včerejšku víc než jasné. Iris hnala pejska od sebe a své paní, jak se říká, svinským krokem. On se divil, proč se ta psí dáma tak zlobí:
Vždyť já jenom chci s váma bydlet!
Právě proto. Koukej mazat!