 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Čtvrtek 14.9. 2006,
|
- Microsoft varoval před kritickou bezpečnostní slabinou ve Windows
- Alexandr Vondra považuje česko-německé smíření za téměř příkladné
- Topolánek tvrdí, že se ničeho nedopustil, za kauzou prý stojí Paroubkova touha po moci
- Vláda schválila návrh ODS na odložení zavedení registračních pokladen o jeden rok
- Městský soud vyhověl další žalobě a opět zrušil rozhodnutí RRTV o digitální licenci
- Poslanec Rathzískal post šéfa zdravotního výboru Sněmovny až napodruhé
- Vláda se rozhodla navýšit o 10 miliard prostředky na výplatu důchodů
- Další dva Češi skončili v peruánském vězení kvůli pašování drog
- Počasí v Praze: jasná obloha, teplo
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Bič, aby nebolel
Bodový systém se stal terčem kritiky dávno před tím, než bych schválen a vstoupil do praxe. Ostatně, jen pozměňovacích návrhů při parlamentní proceduře bylo řádově tisíc! Takže není divu, že Topolánkova podzimní vláda si ho zařadila do své agendy a podpořila pozměňovací návrh Dundáčkové a Tlustého. Silniční zákon je v popředí zájmu a co je v popředí zájmu veřejnosti, bude v popředí zájmu politiků už kvůli nadcházejícím říjnovým volbám. Vztah Občanských demokratů k novému zákonu je obojetný. Jsou proti němu, protože část veřejnosti je proti němu a zároveň ho podporují, protože část veřejnosti bodový systém schvaluje. Takže výsledek takového postoje je jednoduchý: bič musí být, ale je potřeba s ním udělat něco, aby tolik nebolel.
V novém zákonu sporné body jsou, a v jakém zákonu nejsou. Padesátitisícová pokuta cyklistovi, který spadne a natluče si nos, to je samozřejmě nesmysl. Nesmyslná je i povinná spodní hranice pokuty jako protikorupční opatření: policie ve své části zkorumpovaná je a neexistuje prostředek, jak ji "systémovým opatřením" vymýtit. Nepomohlo by ani posílání pokut složenkou. Ta kouzelná věta "je to za pět tisíc pokuty, nebo dva litry na dlaň" bude slýchána, dokud nebudou nasazeni agenti provokatéři. To ale je za situace, kdy policie kontroluje policii, čirá utopie.
To ovšem jsou v podstatě jen technické detaily. Kvůli nim není třeba horem pádem měnit zákon, který je doslova pár měsíců uveden do praxe. Je tvrdý a to je dobře. Kdyby se měl "změkčit", ztrácí smysl. Čeští řidiči jezdí hůř a bezohlednější než jejich kolegové kdekoli jinde v civilizovaném světě. Však taky pokuty v mnoha zemích civilizovaného světa jsou mnohem vyšší u nás, tak vysoké, že by poslankyni Dundáčkové přecházel zrak a sluch. Vládě to je jedno. Vláda se chce líbit, i když se bude nakrucovat ještě pár dní. Volby jsou přece za dveřmi!
JAK ŽIVOT JDE: Bonsaje na Zbraslavi
Podivuhodnou výstavu můžete shlédnout až do neděle - je na to tedy velmi krátká doba - v prostorách zámku na Zbraslavi,. Jsou zde vystavené miniaturní
stromky bonsaje (ty jste možná už viděli, i když pochybuji, že jste viděli zas tolik tak krásných a dokonalých exemplářů, jako zde), jsou zde aranžované
květy - ikebany, ale jsou zde i japonské kaligrafie a kameny - sochy suiseki.
Na zámku na Zbraslavi jsou umístěny orientální sbírky Národní galerie, takže to není náhoda, že se výstava koná právě zde - mimochodem, už na nádvoří zámku je instalovaná - dočasná - japonská zahrada, vytvořená Václavem Wiesnerem.
Není to dávno, kdy jsem viděl první suiseki - ty podivuhodné, člověkem dotvořené a přírodou vytvořené kameny - sochy. Bylo to na výstavě v hotelu Bonsai - a pan japonský kulturní rada, který tam byl jako čestný host, připustil, že to jsou také první suiseki, které na vlastní oči spatřil. A to musel jet z Japonska až do Karlína, aby se mu to povedlo! Vy se kvůli tomu vypravte na Zbraslav, stojí to za to.PSÍ PŘÍHODY: Sklony policejního psa
Vždycky jsem si myslel, že Iris je pes povahy pramálo dramatické. Je to dáma konfliktům se vyhýbající (ledaže jí někdy bouchnou saze a vystartuje na
nejpřísnější rotvajlerku v celém satelitu, takže skončí na krovkách s rotvajleří rozšklebenou tlamou na deset centimetrů od svého útlého krčku). Když je
někde něco, cop by zavánělo konfliktem, jde od toho raději dál. Nebo dramatem.
Takže mě včera večer překvapila, když najednou změnila směr procházky, už na zpáteční cestě, a zamířila do ulice, kudy obvykle nechodíme. A co se stalo: v tomto poklidném místě se stala řetězová havárie, tedy pidiřetězová. Jakýsi doveda s řidičákem dva dny starým vlítnul s prastarou škodovkou typu stopět / stodvacet do zaparkované fordky a tu hodil na zaparkovaného jakéhosi malinkého japonce. V tiché ulici, kde se nikdy nic nestalo... Takže tam byli policajti a blejskali a měřili a u aut byly papírky s čísly a mezi tím chodila Iris a tvářila se důležitě, jako by to byla ona, kdo za volantem škodovky seděl.
Škoda, že neseděla, věřím, že by to dopadlo líp a ta ulice by byla nadále ulicí, kde se nic anomálního neděje, jenomže skrze ni občas projede automobil řízený psem. Takto je to ulice, kterou občas projede vůz řízený volem s výsledkem evidentním.