JAK ŽIVOT JDE: Bonsaje na Zbraslavi
Podivuhodnou výstavu můžete shlédnout až do neděle - je na to tedy velmi krátká doba - v prostorách zámku na Zbraslavi,. Jsou zde vystavené miniaturní stromky bonsaje (ty jste možná už viděli, i když pochybuji, že jste viděli zas tolik tak krásných a dokonalých exemplářů, jako zde), jsou zde aranžované květy - ikebany, ale jsou zde i japonské kaligrafie a kameny - sochy suiseki.

Na zámku na Zbraslavi jsou umístěny orientální sbírky Národní galerie, takže to není náhoda, že se výstava koná právě zde - mimochodem, už na nádvoří zámku je instalovaná - dočasná - japonská zahrada, vytvořená Václavem Wiesnerem.
Není to dávno, kdy jsem viděl první suiseki - ty podivuhodné, člověkem dotvořené a přírodou vytvořené kameny - sochy. Bylo to na výstavě v hotelu Bonsai - a pan japonský kulturní rada, který tam byl jako čestný host, připustil, že to jsou také první suiseki, které na vlastní oči spatřil. A to musel jet z Japonska až do Karlína, aby se mu to povedlo! Vy se kvůli tomu vypravte na Zbraslav, stojí to za to.

PSÍ PŘÍHODY: Sklony policejního psa
Vždycky jsem si myslel, že Iris je pes povahy pramálo dramatické. Je to dáma konfliktům se vyhýbající (ledaže jí někdy bouchnou saze a vystartuje na nejpřísnější rotvajlerku v celém satelitu, takže skončí na krovkách s rotvajleří rozšklebenou tlamou na deset centimetrů od svého útlého krčku). Když je někde něco, cop by zavánělo konfliktem, jde od toho raději dál. Nebo dramatem.
Takže mě včera večer překvapila, když najednou změnila směr procházky, už na zpáteční cestě, a zamířila do ulice, kudy obvykle nechodíme. A co se stalo: v tomto poklidném místě se stala řetězová havárie, tedy pidiřetězová. Jakýsi doveda s řidičákem dva dny starým vlítnul s prastarou škodovkou typu stopět / stodvacet do zaparkované fordky a tu hodil na zaparkovaného jakéhosi malinkého japonce. V tiché ulici, kde se nikdy nic nestalo... Takže tam byli policajti a blejskali a měřili a u aut byly papírky s čísly a mezi tím chodila Iris a tvářila se důležitě, jako by to byla ona, kdo za volantem škodovky seděl.
Škoda, že neseděla, věřím, že by to dopadlo líp a ta ulice by byla nadále ulicí, kde se nic anomálního neděje, jenomže skrze ni občas projede automobil řízený psem. Takto je to ulice, kterou občas projede vůz řízený volem s výsledkem evidentním.