JAK ŽIVOT JDE: Motorkářská solidarita
Včera jsem měl pracovní schůzku v jedné smíchovské kavárně. Motorku jsem zaparkoval ve vedlejší uličce, kolmo k chodníku, v mezeře mezi dvěma auty. To je jedna z velikánských výhod motorky - nemáte žádné problémy s parkováním. A k tomu dobrý pocit, že zabíráte nesrovnatelně míň místa na povrchu planety, než auto, zvláště než ta velikánská SUV auta.
Pak jsem si odbyl tu schůzku u kafe, které nám přinesla příjemná mladá číšnice. Zaplatil jsem a šel jsem k motorce. No a vida, situace se změnila. Auto, za kterým jsem stál, odjelo a přijelo jiné, velké, právě ten SUV, tedy terénní auto určené k jízdě po dokonalých asfaltových silnicích, podstatně větší, a tenhle SUV mě dokonale zazdil. Motorka sice není široká, ale do šíře listu papíru má přece jen daleko a zhruba tak široký výjezd mi majitel SUV nechal. Nezbylo než jet přes chodník, usoudil jsem. Jenže obrubník byl vysoký a tak jsem šel do nedalekého dvora pro cihly, abych si udělal nájezd. Už několikrát jsem se takto dostal ze šlamastyky. Než jsem ale stačil nájezd vybudovat, kdo se na scéně objevil - ona číšnice.
"Jdu se podívat na tu vaši motorku. Já taky jezdím na motorce," pravila a řekla mi, že má Kawasaki šestistovku z šestadevadesátého roku. Zlatá to dívčina! Dokonce znala majitele toho SUV. Takže jsem nemusel klopotně vjíždět na chodník - zachránila mě motorkářská solidarita a dívčí motorkářská zvědavost.

PSÍ PŘÍHODY: Iris má nový pelech
Řeknete si možná, že to není zas tak moc velká událost, aby stála za záznam na věčné časy. A přece je. Iris má samozřejmě pelech - udělali jsme jí ho už dávno, hned jak jsme si v IKEA koupili postel. Ta měla zašupovací krabice na peřiny - a z jedné té krabice má Iris pelech.
Noční pelech. V ložnici v patře.
Denní pelech si zvolila - to je to správné slovo - v jednom ze dvou křesílek dole v obývacím pokoji. Máme tam dvě křesílka, dvoupohovku a stolek. Dokud Ljuba sedí na té dvoupohovce, pak já sedím na křesílku a Iris leží na druhém křesílku. Když ale si Ljuba usmyslí sedět na křesílku, pak mám volbu - buď tu pohovkou nebo si přinést z kuchyně židli.
To teď skončí. Iris má řádný psí pelech u dveří vedoucích do zahrady. Obě křesílka jsou volná. Věci mají být takové, jak je správné a řádné.
A netrvalo to ani rok, než se tak stalo!