PSÍ PŘÍHODY: Různá zvířata
Včera jsem sekal trávu. Jedu sekačkou a najednou koukám - v trávě se motá maličká ropuška, velká jak dvacetikoruna. Vzal jsme ji tedy do hrsti a uložil do schválené nádoby. Do schválené? Od té doby, kdy Ljuba vyhodila cedník, kterým jsem lovil ropuchu z čističky našeho zahradního rybníčku si dávám pozor, abych neskladoval ropuchy v míšeňském čajovém servisu.
Tím spíš, že míšeňský čajový servis nemáme.
K polapení ropušky byl tedy určen vyhoditelný hrníček reklamní. Ropuška uložena, já pokračoval v práci a když bylo vše hotovo, chystal jsem se,ž e hrneček popadnu a odnesu ropušku k lesu, tam kde jsou tůňky a kde teče voda ve struhách.
Ropuška se měla v šálku k světu a snažila se vylézt. Neúnavně roztahovala nožky celou tu dobu, kdy jsem ji nesl. A tam,u lesa, jsem šálek položil k tůňce, maličko ho naklonil, aby ta osůbka vylezla sama.
Abych v ní vytvořil falešný dojem, že ona sama se osvobodila, aby si mohla vybudovat legendu, že je statečný únikář, žabí Houdini.

Jinou příhodu měla Ljuba později večer. Byla s Iris na procházce a už se obě vracely od lesa, podél jednoho z polí, které zůstává nezklizené, patrně je zaseto za účelem dotačním. No a v obilí zahlédla dva tmavé hřbety a pak za sebou zaslechla dusat kopýtka na asfaltu silnice.
Hleděly se odtud ztratit. Jako žabí Houdini z reklamního šálku.