ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Komunistova pravda
Šéf komunistů Vojtěch Filip má stoprocentní pravdu, když tvrdí, že případná dohoda dvou velkých stran, tedy sociální ch a občanských demokratů, by ostatní parlamentní strany odsunula na vedlejší kolej. S jistou mírou škodolibosti bychom ovšem mohli připomenout, že i současný volební systém odsouvá na vedlejší strany ty ještě menší strany. Přirozeně, že komunistům nesmírně vyhovuje situace, kdy je jim sociální demokracie vystavena na milost a nemilost. Jak už bylo řečeno, Paroubek pravdu říká, že bez sociálních demokratů si ODS ani ruce neumyje, ale naproti tomu bez komunistů sociální demokracie ani nebude mít k mytí rukou důvod.

Je to ovšem podivuhodné, jak pomaličku a pozvolňoučku se situace mění a šine k něčemu, co se čekalo hned od výsledků voleb, totiž k dohodě, která může mít formu otevřené velké koalice, nebo skryté velké koalice maskované coby úřednická vláda anebo ještě skrytější, což je opoziční smlouva. Důležité ovšem je, aby vznikla řádná vláda podpořená parlamentní většinou, s prvořadým úkolem zlikvidovat ten šílený dluh sto sedmdesáti miliard, vyvolaný smrští socialistických populistických zákonů, narychlo schválených před volbami oranžovo - rudou většinou.

Komedie s pokutou
Antimonopolní úřad zjistil, že "někdo" přihrál společnosti SHK CZ kšeft za 83 miliónů za dodávku stanů a nafukovacích hal (patrně pozlacených s platinovými tyčemi), přičemž "výběrové řízení" bylo očividně stavěno ve prospěch zmíněné firmy. Úřad uděluje pokutu - ve výši 25 tisíc korun. Bez ohledu na to, že verdikt není definitivní, je to výsměch principu fair play. Je to jako kdyby zfikslovaný tendr ve na kšeft za tisícovku byl potrestán "pokutou" ve výši třicetníku! Veřejnost se pravděpodobně nedozví, kdo se na této hanebnosti napakoval. Ministr obrany to pravděpodobně ví a nepoví. Takže se stává spoluviníkem.

JAK ŽIVOT JDE: Funguje, nefunguje
O příkopech šla řeč už včera - zakládání trávníku a pokládání postřikového automatu, to jsou poslední dvě velké práce (jak doufám), které tu děláme. Postřikové zařízení, tedy automatické kropítko, bylo včera dohotoveno, automat nastaven, ovládání vysvětleno, firma odjela.
Načež začalo hustě pršet.
Na tom není nic divného. Na Mrázovce, kde jsem bydlel dřív, série roků s horkým létem ukončila instalace bazénu gumáku, následovala léta nedomrlá a horká léta opět nastala, jakmile jsem se odstěhoval. Takže logicky by teď mělo následovat období dešťů.
mohli by mi to být - osobně vzato - jedno, protože cílem je zalitá zahrada a je lhostejno, zda ji zaleju deštěm nebo vodou z vrtu. OK, součástí systému je dešťové čidlo. Jakmile prší, čidlo to učidlí, dá pokyn centrále a ta nezapne stříkání.
Byli jsme zvědavi, zdali to funguje. Automat měl zapnout systém v deset večer. Hustě pršelo. Myslel jsem na ten paradox: ono to funguje, když to nefunguje, rozumějte, všechno bude v pořádku, když to nebude stříkat.
Nestříkalo, funguje to.
Ve tři čtvrti na jedenáct, stále za hustého deště, automat spustil stříkání. Běžel jsem už v pyžamu k ovládací skřínce. Naběhl jsem do trysky, umístěné jako strážce skřínky, jen proto, abych zjistil, že je zamčená. Musí být zamčená, aby se v tom někdo nemohl vrtat! Vyběhnu z deště a z dosahu trysky, hledám klíč, kupodivu naleznu, vrátím se, vypnu to. Přestalo to stříkat.
Dnes ráno, opět z hustého deště, to zase začalo stříkat.
"Oni asi zapomněli sundat z toho čidla futrál," poznamenala Ljuba.
Anebo je v automatu nasírací obvod, to je pravděpodobnější vysvětlení.